"Pro tak malou zemi, jakou je Slovensko, je velmi užitečné spojovat se se sousedy. A to nejen s Českou republikou, ale i s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky při sdílení nákladů na obranu," řekl Kiska novinářům po schůzce se slovenským ministrem obrany Martinem Glváčem. Podle pondělního oznámení Pražského hradu Kiska v úterý a ve středu přijede na svou první oficiální návštěvu České republiky.
Kiska v ČeskuÚterní program slovenského prezidenta v Česku Hrad neupřesnil. Ve středu dopoledne Kisku s vojenskými poctami přijme jeho český protějšek Miloš Zeman a po jednání obou státníků si bývalý úspěšný slovenský podnikatel a filantrop prohlédne katedrálu svatého Víta. To, že jeho první zahraniční cesta povede podle tradice do sousedního Česka, oznámil Kiska hned po svém březnovém zvolení. Den po své inauguraci 15. června se nicméně v Budapešti zúčastnil připomínky 25 let od pádu komunismu v Maďarsku. Při této příležitosti se také potkal se Zemanem. I český prezident na svou první zahraniční cestu vyrazil na Slovensko. |
Modernizovat armádu
Kiska, který se ujal prezidentského úřadu v polovině června, připomněl závazek Slovenska vynakládat na svou obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), což Bratislava už léta neplní. Zároveň upozornil na potřebu modernizace armády, jejíž značná část techniky je za hranicí životnosti.
Země V4 se už dříve dohodly, že do roku 2016 vytvoří společné vojenské uskupení o síle 3000 až 4000 vojáků. Čeští a slovenští politici v minulosti zase zmiňovali možnost společného postupu při armádních nákupech.
Slovensko například připravuje tendr na pronájem stíhaček, které nahradí dosluhující stroje ruské výroby MiG-29. Pokud by se země rozhodla pro letouny Gripen, které využívá česká armáda, mohly by oba státy spolupracovat například v logistice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministr: Tolik neutratím
Podle Glváče by slovenská armáda v uplynulém období ale nedokázala utratit peníze ani v případě, že by její rozpočet splňoval požadavky Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem prý je to, že chyběly rozvojové projekty. "V příštím roce, nebo za dva roky, bychom (oproti současnosti) nepochybně potřebovali o trochu více peněz, protože dokážeme nastartovat určité akvizice. Pokud bych i loni měl dvě procenta HDP, tak je nedokážu utratit," řekl ministr.
Slovensko loni dalo na obranu částku odpovídající pouze jednomu procentu HDP. Pokud by země chtěla splnit svůj závazek vůči NATO, musela by na armádu vynaložit dalších 740 milionů eur. Tato částka odpovídá zhruba osmi procentům ročních příjmů státu z daní.
