Čečenec Ahmed Čatajev, podezřelý z organizace teroristického útoku na letiště v Istanbulu, byl několikrát v životě zatčen. Vždy se ale dokázal dostat na svobodu.
Saakašvili hrozí: Odejdu, Porošenko sabotuje reformy a chrání loutky oligarchů |
Podle bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho se do vězení dostal i v Gruzii. Údajně byl zadržen v září roku 2012, když se z ruské republiky Dagestán pokoušela do Gruzie dostat skupina čečenských rebelů. Saakašvili nyní obviňuje své nástupce, že Čatajeva propustili. Jenže jeho vazby na Gruzii jsou údajně mnohem složitější. Předseda parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost Iraklij Sesiašvili uvedl, že Čatajev byl kromě všeho i agentem gruzínských tajných služeb.
ICYMI: Akhmad Chatayev Led #IS’s North Caucasian Badr Katiba In Kobani, With Heavy Losses https://t.co/Gvwvmp0THH with @petr_dergachev
— Joanna Paraszczuk (@joaska_) 3. července 2016
Dodavatel extremistů do Evropy
Je známo, že Čatajev byl zadržen i deset let před svým gruzínským dobrodružstvím v samotném Čečensku, kde byl aktivním členem separatistické gerily bojující proti ruské armádě. Podařilo se mu ale uprchnout a dostat se až do Rakouska, kde žádal o politický azyl. Argumentoval tím, že byl v ruském zajetí mučen a že dokonce přišel o ruku. Pět let poté byl zatčen ve Švédsku, protože ve svém autě převážel zbraně. Rok si pobyl ve vězení a byl volný.
Záhadně zmizelý elitní policista se vynořil na výhružném videu Islámského státu |
Poté, co se dostal z gruzínské vazby, odcestoval přes Turecko do Sýrie, kde se připojil k hnutí Islámský stát. Z hledáčku tajných služeb ale nezmizel. Počátkem letošního roku ho ruský antiteroristický výbor označil za jednoho z hlavních „dodavatelů“ islámských extremistů do Evropy.
Podle Turecka i USA to byl opravdu Čatajev, kdo koordinoval sebevražedné atentátníky. Ti měli do Istanbulu přijet 25. května z Čečenska, jako Osman Vadinov, a bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.
Společně proti teroristům
I o společném postupu proti extremistům, kteří od 90. let hojně přijíždějí ze severokavkazských ruských republik i z bývalých středoasijských republik SSSR, spolu budou jednat prezident Ruska Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan.
‚Alfa samci‘ a cesta minimálních ztrát. Jak chápat Erdoganův dopis Putinovi? |
Minulý týden nastal průlom v rusko-tureckých vztazích, když se Ankara, jak oznámil Kreml, omluvila za ruské letadlo sestřelené vloni nad syrsko-tureckou hranicí. Kromě obchodního embarga byla ukončena i činnost společné rusko-turecké skupiny pro boj s terorismem. Nyní bude bezpochyby obnovena.
Podle listu The Financial Times tajná jednání o syrském konfliktu vedla Ankara s Moskvou i během období, kdy spolu oba státy oficiálně nemluvily. Například Turci měli Rusům zprostředkovat jednání se syrskou opozicí. Jenže teď se kromě Islámského státu a Kurdů pro Turky stává vysoce aktuální i hrozba ze severu – z prostranství ovládaného Rusy.
To by mohlo uspíšit normalizaci vztahů mezi Ankarou a Moskvou. Obě strany mají zájem na likvidaci kavkazských teroristů, kteří dnes operují na území od severního Kavkazu až po Perský záliv. K nim se přidávají středoasijští extremisté. Dorozumívacím jazykem mezi těmito skupinami je ruština, základnou, kam se uchylují v posledních dvaceti letech, je právě Istanbul.
Jen v Sýrii podle oficiálních údajů ruských tajných služeb působí asi tři tisíce občanů Ruska. Čatajev měl být v Sýrii velitelem oddílu Jarmuk složeného převážně z ruských občanů.
