Americké letadlo s 330 členy námořní pěchoty dorazilo v pondělí na základnu ve Vaernes blízko Trondheimu v centrální části Norska. Ve skandinávské zemi stráví mariňáci minimálně 6 měsíců, jejich mise je výsledkem bilaterální smlouvy mezi oběma státy, v případě náhlého konfliktu by ale jednotky spadaly pod velení NATO, jehož je Norsko členem. Cílem mariňáků jsou vojenská cvičení vedoucí k přizpůsobení se arktickým podmínkám. Mají se učit lyžovat i bojovat za nízkých teplot.
Kromě všeobecné spokojenosti vyvolal příjezd nervózní reakce i u některých Norů. Bojí se, že se jejich země stane cílem mnohem větší velmoci. „Vidíme mnohem vyhrocenější zahraničněpolitickou situaci. Pokud by došlo v budoucnosti k velkému konfliktu mezi velmocemi, vytváří to z nás cíl ruských bomb,“ stavěl se proti levicový politik z regionu, kde je základna Američanů Morten Harper.
Rusové okupují Norsko. Česká televize odvysílá seriál, který naštval Moskvu |
Obavy z ruské hrozby oživil i seriál Okupace, který ukazuje blízkou budoucnost, ve které Rusko s podporou Evropské unie obsazuje Norsko za cílem těžby tamní ropy. Vysílá jej i Česká televize a v Rusku vyvolal vlnu nevole.
Pocitům Norů nepomohla ani prvotní reakce ruské strany, když byly plány na misi v říjnu odhaleny. V Moskvě to vyvolalo pohrdání a výhrůžky odvetou. Místopředseda bezpečnostní komise v Dumě Franc Klincevič řekl, že přítomnost mariňáků chápe jako přímou vojenskou hrozbu. Norsko se tím podle něj stalo potenciálním cílem ruské armády.
V pondělí se k nesouhlasu připojili další. „Jsou tím testovány vztahy mezi Norskem a Ruskem. Místo ekonomické spolupráce se Norsko rozhodlo na svém území přivítat americké jednotky,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová pro norskou veřejnou televizi NRK s tím, že to určitě vztahy do budoucna nezlepší. Američané přitom budou na základně stovky kilometrů od společných hranic s Ruskem.
Záhadná plavidla na skandinávských pobřežích
Norská ministryně obrany Ine Eriksen Soreideová podle amerického listu New York Times v neděli řekla, že Rusové nemají důvod se americkou přítomností plašit. Dodala, že prvotní dohoda byla domluvena na půlroční přítomnost s možností jejího prodloužení.
Na klidu Norsku ale podle New York Times nepřidává občasný pohled na ruské ponorky a jiná plavidla v regionálních vodách, připomínka obav z ruské špionáže a hrozby vojenské intervence.
V říjnu 2014 se u Stockholmu vynořilo neidentifikovatelné plavidlo, které vedlo k obviněním Rusů ze špionáže. Klidu ve vzájemných vztazích nepřidalo ani to, že Kreml vše popřel a obvinil Švédsko z šíření poplašných zpráv. V dubnu 2015 se zase u Finska objevilo neznámé podvodní plavidlo, které přimělo tamní námořnictvo poprvé za více než deset let vypustit varovné hlubinné nálože.
Po druhé světové válce Norsko opustilo svůj neutrální postoj a v roce 1949 se stalo členem NATO. S Ruskem, se kterým sdílí 121 kilometrů dlouhou hranici, ale uzavřelo dohodu, v níž slíbilo, že žádným zahraničním jednotkám nebude povoleno trvalé umístění na jeho území.