Nejmenovaný zdroj z úřadu pro dokumentaci Stasi deníku řekl, že devět informátorů pocházelo z řad sociální demokracie (SPD). Úřad se však k nejnovějším informacím nechce vyjadřovat. Jde o takzvané neoficiální spolupracovníky, kteří byli vedeni v seznamech zahraniční špionáže.
Pokud se skutečně potvrdí, že v západoněmeckém parlamentu ve výše zmíněném období zasedalo 11 spolupracovníků Stasi, zesílí kritika na adresu šéfky úřadu pro dokumentaci Stasi Marianne Birthlerové, že její úřad uvolňuje informace příliš pomalu, a že se dokonce zdržuje odhalení agentů Stasi v bývalé západní části země. Birthlerová tuto kritiku již asi před měsícem odmítla.
Zjištění, že Stasi měla agenty i mezi poslanci západoněmeckého parlamentu, vyvolává určitý rozruch do dneška. Po pádu komunistického režimu a sjednocení Německa totiž kuriózně mohl počet bývalých agentů Stasi ve Spolkovém sněmu vzrůst, protože do parlamentu dostali i lidé z východní části země.
Po loňských volbách proto vyzvala Birthlerová nově zvolené poslance, zejména z postkomunistických formací, aby se nechali na spolupráci se Stasi lustrovat. Zákon o podkladech Stasi z roku 1991 totiž poslancům povinnost lustrace neukládá. Ti se mohou nechat prověřit jen na jejich vlastní žádost.
Pro východoněmeckou tajnou policii Stasi pracovalo za komunismu na plný úvazek asi 95.000 lidí. Jako neoficiálních spolupracovníků, tedy informátorů Stasi, bylo identifikováno dalších 150.000 osob.
