Stoupenci nezávislosti Černé Hory slaví

Většina voličů v Černé Hoře se dnes podle prvních odhadů možná jen těsně vyslovila v referendu pro nezávislost na Srbsku. Neoficiální Centrum pro svobodné volby a demokracii (CESID) uvedlo, že pro osamostatnění hlasovalo 56,3 procenta voličů.

Podle Centra pro monitoring to bylo 55,2 procenta hlasujících. Dohoda s Evropskou unií stanoví, že samostatnost Černá Hora získá jen v případě, že tuto možnost
zvolí nejméně 55 procent hlasujících. Na úřední výsledky se zatím čeká.

Referenda se rovněž podle neoficiálních odhadů zúčastnilo zhruba 87 procent voličů. Základní podmínka, že referendum bude platné, zúčastní-li se ho nejméně polovina zapsaných voličů, tak pravděpodobně byla splněna.

Příznivci nezávislé Černé Hory ještě nemají vyhráno, navzdory tomu, že zastánci odtržení již vyhlásili svoje vítězství. Opozice večer ale odmítla podle agentury AP uznat porážku. Není také vůbec jasné, jak se v případě porážky v budoucnu početný prosrbský tábor zachová.

Na obzoru se již rýsuje krize. Šéf opozice a zastánce svazku se Srbskem Predrag Bulatovi† vyzval vládu, aby slavící obyvatele vyzvala k odchodu domů, jinak opozice rovněž pošle své zastánce do ulic. To by mohlo vést k násilným střetům mezi oběma tábory.

"Vyzývám k míru, toleranci a ke zdrženlivosti. Vyzývám naše stoupence, aby trpělivě čekali na konečné výsledky," řekl Bulatovi†. "Takhle důležité rozhodnutí nesmí být dosaženo podvodem," dodal.

Podle něj nebudou výsledky jasné, dokud nebudou potvrzeny státní komisí pro referendum. "Svévolné odhady monitorovacích skupin nesmí destabilizovat Černou Horu," doplnil.

První dílčí výsledky jsou očekávány až kolem půlnoci. Nezávislá monitorovací  třediska ale tvrdí, že výsledek by se od odhadu neměl výrazně lišit. V ulicích černohorské metropole Podgorica už vypukly první oslavy, které jsou trnem v oku prosrbské opozici.

Dovršení rozpadu bývalé Jugoslávie
Po ulicích jezdí auta a z jejich oken vlají černohorské vlajky. K vidění je i několik ohňostrojů. Odtržení Černé Hory, která by získala nezávislost po 88 letech, by
dokončilo rozpad bývalé Jugoslávie. Součástí federace bylo původně šest
republik, Černá Hora a Srbsko zbyly jako poslední.

Již v devadesátých letech se během krvavého konfliktu osamostatnily Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie.

Hornatý přímořský stát Černá Hora by byl jedním z nejmenších v Evropě, co do počtu obyvatel. Žije zde jen 650.000 lidí, z nichž převážnou část tvoří Černohorci (43 procent). Jazykově i kulturně k nim mají blízko Srbové, jež tvoří asi 32 procent populace. V Černé Hoře však žijí i Bosňáci (bývalí bosenští Muslimové) a Albánci.

Právě národnostní složení budilo před hlasováním obavy. Černá Hora byla hluboce rozdělena na dva tábory. Na Černohorce, kteří chtěli nezávislost, a na Srby, kteří si naopak přáli zachování státního svazku se Srbskem.

Pravidla referenda nakonec musela určit až Evropská unie. Rozhodla, že Černá Hora se osamostatní jen v případě, že se pro tuto možnost vysloví takzvaná kvalifikovaná většina, tedy 55 procent hlasujících. Tato podmínka se nelíbila ani jedné ze stran, ale nakonec s ní souhlasily.

Oba tábory do poslední chvíle věřily ve své vítězství. Premiér Milo Djukanovi†, který je vůdcem zastánců nezávislosti Černé Hory, odevzdal svůj hlas krátce po poledni v jedné škole v centru Podgorice. "Je to velký den pro Černou Horu.

Věřím, že se před Černou Horou otevře cesta k dynamické integraci do Evropy," řekl novinářům. Naději, že rozdělení Srbska a Černé Hory bude odmítnuto, vyjádřil Bulatovi†. "Věřím v naše vítězství," prohlásil. Dodal, že existence Černé Hory bez Srbska by byla velmi obtížná.