Moře mezi Evropou a Afrikou vykazuje „velmi významné teplotní anomálie“ už od května, více než 70 dní v řadě, upozorňuje Samuel Somot, specialista na vlny veder z francouzské meteorologické služby Météo-France.
Nejhorší je situace na francouzském Azurovém pobřeží, okolo Baleárských ostrovů, Korsiky, Sardinie a podél italského pobřeží. Naopak relativně ušetřené letos zůstalo pobřeží na severu Afriky; v Řecku a v Egyptě je letos dokonce chladnější moře než obvykle.
U Marseille mívá moře touto dobou okolo 21,5 stupně Celsia, letos je tam 28 stupňů Celsia. U korsického města Bastia opakovaně naměřili teplotu vody okolo 30 stupňů Celsia. Od roku 1993 stoupla teplota Středozemního moře prakticky o jeden stupeň Celsia, vyplývá z údajů evropského systému Copernicus.
„Tyto mořské vlny veder vznikají, když jsou dlouhodobě vysoké teploty, stabilní podmínky, jasné nebe bez mraků a mírný vítr. Voda na povrchu moře je nehybná a studená voda z hlubin nemá šanci dostat se na povrch. Tím velmi trpí koráli, korýši i ryby,“ vysvětluje Rubén del Campo, mluvčí španělské Národní meteorologické agentury.
Požár přirozená příroda zvládne, může jí i pomoci, míní odborníci. Hospodářské lesy jsou na tom hůře |
Moře obvykle funguje jako regulátor okolní teploty, v zimě voda vzduch otepluje, v létě naopak ochlazuje.Tato jeho funkce ale letos v létě přestává fungovat, zejména pak během letních nocí, varuje del Campo.
„Aktuální dění v západním Středomoří patří mezi nejvíce výjimečné za poslední roky. Lze to vysvětlit tím, že z tropické Afriky postupně přicházejí dvě anticyklony, které přinášejí velmi horké větry, jež ohřívají atmosféru a při bezvětří pak zvyšují teplotu moře. Zvýšení četnosti těchto vln veder však souvisí s globálním oteplováním,“ říká Ronan McAdam, výzkumný pracovník v Evropsko-středomořském centru pro změnu klimatu v italské Bologni.
Pro velkou část podmořské fauny a flóry jsou současné teploty vody předzvěstí vyhynutí. Podle studie provedené v 11 zemích kolem Středozemního moře v letech 2015 až 2019, jejíž výsledky začátkem července zveřejnil časopis Global Change Biology, dochází k „masivnímu úhynu“ přibližně 50 druhů od Gibraltarského průlivu až po Blízký východ. Vlny mořských veder teď budou spíše normou, než výjimkou, uvádí studie.
Turisté v ohradě. Na opravdu výjimečné přírodě volný pohyb končí |
Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce, píše Le Monde s odkazem na údaje Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Mořská vedra ohrožují i další tvory, kteří jsou pilíři pro podmořský život dalších organismů. Teplo teď dopadá i na kyjovku šupinatou (pinna nobilis), která filtruje nečistoty rozpuštěné ve vodě a slouží jako biotop pro přibližně 150 druhů. David Diaz, výzkumný pracovník Španělského oceánografického institutu v Palma de Mallorca, přirovnává dění v moři k „podvodním požárům, při nichž fauna a flóra umírá, jako by byla vypálena“. Koráli a posidonie dosud tvořili města, nyní se ale smrskávají na vesnice a nutí tak živočichy, kteří jsou toho schopní, k odchodu.
WWF už před rokem varovalo před „tropikalizací“ Středomoří, kde oteplování postupuje o 20 procent rychleji než v jiných mořích a oceánech. Se stoupající teplotou do moře přicházejí nové druhy živočichů, kteří decimují původní vegetaci. Vědci jich zatím zaznamenali téměř 1000, z toho 126 ryb. Nové druhy ryb, jež zde dříve nežily, se živí larvami původních ryb a korýšů. Dochází tak ke komplexní proměně podmořské fauny Středozemí.
Všichni vědci se přinejmenším v jednom shodují: současná revoluce ve Středozemním moři se vymkla kontrole, uzavírá Le Monde.
