„Stále se ptám, jak jsem mohl uniknout. Stříleli bez rozdílu na všechny. Viděl jsem jednoho maskovaného střelce, mnoho krve, půlku redakce na zemi. Viděl jsem hrůzu,“ řekl Léger, který nepotvrdil původní informace, že útočníci vyvolávali některé redaktory jménem.
    |
Alláhu akbar!
„Právě jsme končili poradu, když jsme zaslechli nějaké výbuchy, pak se otevřely dveře a dovnitř vrazil muž a křičel Alláhu akbar (Bůh je veliký). Vypadal jako člen GIGN nebo Raid (elitní policejní jednotky), byl v černém, v kukle, měl zbraň, kterou držel oběma rukama a pak začal střílet, ucítil jsme prach. Vrhl jsem se pod stůl v rohu a on mě neviděl, pak začali kolegové padat,“ dodal Léger. Všechno se prý seběhlo mimořádně rychle.
„Viděl jsem, že ostatní leží na zemi, slyšel jsem detonace a pak naráz vše ztichlo. Běželi jsme ke zraněným, držel jsem Fieschiho za ruku,“ pokračoval Léger.
Řekl, že od roku 2006, kdy týdeník zveřejnil karikatury islámského proroka Mohameda, dostával zejména hlavní redaktor Stéphane Charbonnier, který používal přezdívku Charb, mnoho výhrůžek. „Charb se cítil víc v nebezpečí než ostatní. My jsme si to nepřipouštěli,“ přiznal Léger, který se chce podílet na přípravě příštího čísla týdeníku. Má vyjít jako obvykle ve středu, ale na rozdíl od běžného vydání s nákladem 60.000 má vyjít milion výtisků.
„Nechci, aby to byl nekrolog, ale výzva žít, říkat své názory, pokračovat v boji proti pitomosti, proti lidské hlouposti, proti zastírání, proti fundamentalismu všeho druhu,“ řekl Léger.
Čtyři zranění ve vážném stavu
Z 11 lidí, kteří byli zraněni při středečním teroristickém útoku na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, zůstávají čtyři ve vážném stavu. Zbývající už byli propuštěni z nemocnice.
Nejhorší prognózu ze zraněných má podle lékařů tvůrce webové stránky týdeníku Simon Fieschi. Lékaři ho uvedli do kómatu. „Není to s ním dobré,“ potvrdil Léger. Fieschiova přítelkyně řekla, že byl Fieschi zasažen do ramene a že střela prorazila plíce. „Zasažena je také páteř, takže se neví, zda bude moci chodit,“ řekla žena.
VŠE O ATENTÁTU NA CHARLIE HEBDO |
Oběti útoku
- Stéphane Charbonnier (47)
Slavný karikaturista byl známý také pod zkratkou Charb. Působil v několika médiích a do Charlie Hebdo nastoupil v roce 1992. V roce 2009 se stal šéfredaktorem. O dva roky později po vydání zvláštního čísla nazvaného Charia Hebdo byla redakce týdeníku zapálena a Charbonnier dostával výhrůžky smrtí. Charbonnier byl pod policejní ochranou.
V roce 2012 časopis otiskl karikatury proroka Mohameda. Bylo to v době, kdy světem otřásaly násilné protesty proti kontroverznímu filmu Nevinnost muslimů. „Máme dojem, že Charlie Hebdo oficiálně smí napadat katolickou krajní pravici, ale z fundamentalistických islamistů si legraci dělat nemůžeme,“ řekl tehdy Charbonnier.
V témže roce se podle tisku dostal do hledáčku teroristické sítě a-Káida. Charbonnier si vypůjčil výrok španělské levicové političky z dob občanské války koncem 30. let Dolores Ibárruriové, že raději zemře vestoje, než by žila na kolenou. „Nemám děti, nemám ženu, nemám auto a ani žádné dluhy,“ odpovídal s nadsázkou také na otázky, zda se bojí o svůj život.
Charb didn’t fear reprisal because he had no kids, car, wife. But he had a partner. Her heartbreaking interview: http://t.co/JRAqrqXVfv
— Quartz (@qz) 8. Leden 2015- Jean Cabut (76)
Známý byl pod přezdívkou Cabu, list Le Monde ho označil za giganta tiskové karikatury. Kreslíř působil od roku 1960 v satirickém časopisu Hara-Kiri, který byl později zakázán a na jehož troskách vznikl Charlie Hebdo. Cabut se podílel na vývoji komiksového zpravodajství a je autorem komiksové postavy gymnazisty Le Grand Duduche, jehož příhody vycházely v časopisu Pilote.
Cabut vystudoval umění na pařížské École Estienne a v 50. letech začal publikovat své první kresby v lokálních novinách. Během války v Alžírsku sloužil v armádě a přispíval také do armádního časopisu. Kvůli trpkým zkušenostem z války se stal zapřisáhlým antimilitaristou, podle některých zdrojů inklinoval i k anarchistickým myšlenkám. Právě Cabut prý stál za otištěním karikatur proroka Mohameda v roce 2006.
Magnifique #streetart de Cabu signé Juis à Marseille.
#CharlieHebdo #JeSuisCharlie pic.twitter.com/ep841tFfE3
— Jean-Bapt' (@jbdba) 9. Leden 2015Jean Cabut byl otcem francouzského punkového zpěváka Emannuela Cabuta, který vystupoval pod uměleckým jménem Mano Solo. Emannuel Cabut předčasně zemřel v roce 2010 na aneurysma (výduť tepny), byl také HIV pozitivní.
- Georges Wolinski (80)
Společně s Cabutem byl doyenem a duchovním otcem několika generací kreslířů a karikaturistů současnosti. Byl označován za provokatéra, pesimistu a cynika.
Narodil se v Tunisku židovským rodičům, jeho otec pocházel z Polska, matka patřila do tuniské italské komunity. Podle některých zpráv byl jeho otec zavražděn, když Wolinskému byly dva roky. Do Francie se jeho rodina odstěhovala v roce 1946. Původně studoval architekturu, studia ale nedokončil a začal se věnovat kreslení karikatur a obrázků, jejichž hlavními tématy byla politika a sex.
Začínal v Hara-Kiri po boku Cabuta a v roce 1969 nastoupil do Charlie Hebdo. V roce 2000 byl hlavním hostem festivalu Dny francouzské kultury v Olomouci a zavítal také do Prahy, kde vytvořil několik kreseb.
„O jeho kresby z Prahy byl obrovský zájem.“ vzpomíná na Wolinského Michael...
Wolinského pražské kresby.
Wolinského pražské kresby.
Wolinského pražské kresby představila výstava Cesty Wolinského, která se konala...
Wolinského pražské kresby.
Výtvarník Georges Wolinski (druhý zleva) s ředitelem Českého centra v Paříži...
V roce 2005 se stal nositelem nejvyššího francouzského státního vyznamenání - Řádu čestné legie. Jeho díla se také například objevila v roce 2000 na výstavě pořádané v rámci francouzsko-českých kulturních dní ve Vysokém Mýtě.
- Bernard Werlhac (57)
Pravidelný přispěvovatel Charlie Hebdo kreslil pod pseudonymem Tignous. Kreslil pro více časopisů, jeho předkové pocházejí z Ekvádoru.
Tignous, dibujante anticapitalista y #antitaurino, asesinado por la intolerancia http://t.co/Fasv4SBaNi #ChalieHebdo pic.twitter.com/DK9KoLoiCp
— Caballo de Nietzsche (@CaballodeN) 9. Leden 2015- Frédéric Boisseau (42)
Údržbář firmy Sodexo byl zastřelen ve vedlejší budově. Měl ženu a dvě děti.
- Franck Brinsolaro (49)
Policista, který byl osobním strážcem šéfredaktora Stéphana Charbonniera. Měl manželku a dvě děti.
- Elsa Cayatová (54)
Jediná žena mezi oběťmi. Vystudovala psychologii a psala fejetony. Napsal také několik knih zabývajících se partnerskými vztahy a sexualitou, zabývala se i holokaustem.
A moving tribute to Elsa Cayat by one of her patients: http://t.co/AEcykYRaPx #JeSuisCharlie
— Jane Smith (@Jane_C_Smith) 9. Leden 2015- Philippe Honoré (74)
Karikaturista, který již ve svých 16 letech začal kreslit pro deník Sud-Ouest. Do Charlie Hebdo nastoupil v roce 1992. Bělovlasý kreslíř byl údajně autorem karikatury šéfa Islámského státu abú Bakra Bagdádího, který přeje všechno nejlepší a hlavně zdraví. Karikatura se objevila ještě před útokem na twitterovém účtu Charlie Hebdo.
- Bernard Maris (68)
Psal fejetony a byl také ekonomem a akcionářem Charlie Hebdo. Maris psal také pro řadu prestižních francouzských novin, přednášel na univerzitě a angažoval se i v politice. Byl ženatý, manželka mu zemřela v roce 2012. Maris, velký příznivec ekonoma Johna Maynarda Keynese, byl uznávaným ekonomickým odborníkem. Byl ve vedení francouzské centrální banky, napsal řadu knih a v roce 1995 ho ekonomický magazín Le Nouvel Économiste vyhlásil ekonomem roku.
Economist and Charlie Hebdo contributor Bernard Maris among dead in Paris attack http://t.co/bhftYbWGtv pic.twitter.com/2q7ji9hgmb
— NBC News (@NBCNews) 7. Leden 2015- Moustapha Ourrad
Jeden z korektorů magazínu, který se do Francie přistěhoval ve svých 20 letech z Alžírska.
- Michel Renaud (69)
Nebyl zaměstnancem týdeníku, do redakce přišel na návštěvu krátce před masakrem se svým přítelem, který střelbu přežil.
- Ahmed Merabet (42)
Muslimský policista, který pocházel z Tuniska. Jeden z teroristů ho chladnokrevně zastřelil, když ležel zraněný a neozbrojený na ulici a vzdával se. Zůstala po něm manželka a dvě děti.
His name was Ahmed. He was the Muslim cop shot dead trying to stop the #CharlieHebdo killers
http://t.co/UKe9LXAMmt pic.twitter.com/qmtXnJSug4
— Martin Hodgson (@MartinxHodgson) 8. Leden 2015Majitelé místních obchodů a restaurací jej znali jako usměvavého policistu, který se každý víkend po službě zastavil na skleničku a kus řeči, napsal o Merabetovi deník The Daily Telegraph. Lidé z okolí jej poznali ihned poté, co shlédli zveřejněné záběry chladnokrevné vraždy. Merabet na nich leží na chodníku před sídlem redakce, zvedá ruku směrem k maskovanému útočníkovi, který se jej podle listu Le Figaro ptá, zda jej chce policista zabít. „Ne, to je dobrý, šéfe,“ snažil se ho uklidnit Merabet.
„Nechtěl jsem se na to video dívat, ale pak jsem se podíval... Je to barbarský čin, někoho takhle zabít. Vůbec ho nebrali jako osobu,“ řekl Aziz Mezin pracující v nedalekém egyptském obchodě, který policista navštěvoval většinu víkendů.
Svého přítele prý poznal podle jeho posledního gesta před smrtí. „Byl přímý, skromný, strašně milý. Byl úžasný... Všichni ho měli rádi.“ Místo policistova skonu zaplavily v prvních hodinách po tragédii květiny a svíčky.
Dvaačtyřicetiletý Merabet, který pocházel z Tuniska, pracoval jako policista osm let a nedávno byl povýšen. Podle přátel zasvětil život zlepšování svého okolí. Nakonec jej obětoval za to, aby zachránil životy jiných, řekl další z místních obchodníků Mehenni Mezine. „Tihle muži skrývající se za maskami nejsou lidé. Udělat tohle bezbranné lidské bytosti... Jsou to divoši, jsou to barbaři,“ prohlásil Mezine s odkazem na údajná slova Merabetova vraha.
Stejně jako policista vyznávají i jeho přátelé z okolních obchodů islám. Ke stejné víře se hlásí i útočníci, kterým však ani to nezabránilo zastřelit muslima. „Muslim nemuslim, prostě viděli uniformu a zastřelili ho. Měl na sobě uniformu a reprezentoval Francii, tak nehleděli na víru,“ řekl Mezine.
