Zatímco v průměru Evropské unie sedí v poslaneckých křeslech zhruba 24 % žen, v Česku tvoří ženy v obou komorách parlamentu jen 13,5 % zákonodárců.
České političky tak mohou jen tiše závidět Švédkám, které jsou v zákonodárných orgánech země zastoupeny prakticky stejným podílem jako muži. Ale nejde jen o skandinávskou specialitu. I v Rakousku a Německu sedí v parlamentu více než třetina žen.
Česká republika se tak svým nízkým zastoupením „něžného pohlaví“ v poslaneckých a senátorských lavicích blíží spíše zemím, jako je Turecko. „Určitě na tom mají podíl i komunisté, kteří práci ženy-političky zprofanovali,“ tvrdí socioložka Jiřina Šiklová.
Podle bývalé političky Hany Marvanové je ale příčin, proč se české ženy do politiky neženou, více. „Pro ženu není snadné se v politice prosadit. Je mnoho překážek, které jí v tom zabrání. Za druhé je v politice málo konkrétních výsledků. Pro ženy je to taková abstraktní činnost,“ dodává Marvanová.
Studie Evropské komise prokázala, že mezi jednotlivými zeměmi EU existují z hlediska podílu žen ve vysoké politice propastné rozdíly, které přitom nejsou uspokojivě vysvětlitelné jen historickým vývojem určité země či náboženskou tradicí. Případ od případu se liší i podíl ženské zaměstnanosti v jednotlivých státech.
|
Ve švédském parlamentu je žen téměř polovina
Když loni v dubnu složila do rukou prezidentky Tarji Halonenové přísahu nová finská vláda, bojovníci za rovnoprávnost mužů a žen zajásali. Ze dvaceti členů kabinetu totiž dvanáct tvořily ženy.
Právě skandinávské státy by mohly jít ostatním zemím příkladem - politika rovných příležitostí se zde uplatňuje nejdéle a má zde i nejvíce stoupenců. Vůbec nejvyšší podíl žen v parlamentu má z evropských zemí Švédsko, podle posledních údajů to je 47 procent. A existují zde i vnitrostranické kvóty, podle kterých musí na kandidátních listinách politických stran figurovat nejméně polovina žen.
Ještě více žen - 49 procent - je například ve rwandském parlamentu. A to zejména proto, že v zemi byla zavedena určitá opatření a kvóty ke zvýšení zastoupení žen v politice. Díky přijetí určitých „podpůrných kroků“ je tak v parlamentech mnoha afrických a arabských států situace lepší než v Česku.
Za rovný přístup považují odborníci stav, kdy jedno z pohlaví tvoří nejméně 40 procent osazenstva v jakémkoliv rozhodovacím orgánu politického a veřejného života. Za kritickou hranici označují 30 procent.
Mezi zeměmi s kvótami, kde se zastoupení žen přehouplo přes 30 procent, je například i Kostarika a Argentina, africké Burundi či Tanzanie. Ale pozadu nezůstávají ani islámské země. V Afghánistánu tvoří poslankyně 27 procent parlamentu, v Iráku 25 procent.
Uvnitř Evropské unie je poměrné zastoupení žen v národních vládách a parlamentech přibližně 25 procent. Na prvním místě žebříčku je již výše zmíněné Švédsko, na druhé příčce poté Finsko, kde je v parlamentu 42 procent žen. V Nizozemsku jich je o něco méně - 39 procent. Nejméně poslankyň je pak v Itálii (11,5 procenta) a v Řecku (8,7 procenta).
tes |
