„Můžu vám říct, že pokud budu stále brazilským prezidentem a on přijede do Brazílie, není důvod, aby byl zatčen,“ řekl Lula na víkendovém summitu G20 v Indii. Mluvil přitom o ruském diktátorovi, na kterého je už od března vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC).
Brazílie se coby signatář Římského statutu ICC má zatykačem řídit. Lula však ještě dodal, že na summitu v Riu bude příští rok „mírová atmosféra“. „Nebude zatčen,“ zopakoval prezident, pod jehož vedením se Brazílie odmítá přiklonit k jednomu či druhému aktérovi války na Ukrajině, za což si vysloužil kritiku třeba ze strany Spojených států.
Naopak se pasuje do role mírotvůrce. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému například už dřív vzkázal, že „nemůže mít všechno“ a měl by se vzdát Krymu. Svá slova o beztrestnosti pro Putina však nakonec korigoval. Podle portálu Nexta řekl, že „neví, jestli brazilská justice Putina zadrží nebo ne“. Zdůraznil, že o tom rozhodují soudy, nikoliv vláda.
Krotký text a spokojený Lavrov
Vstřícnější vůči Rusku však byl i summit G20 jako takový. Na rozdíl od posledního jednání na Bali totiž lídři zúčastněných zemí nedokázali odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. Podle listu The Guardian bylo třeba dvě stě hodin jednání, tři sta bilaterálních schůzek a patnáct návrhů textu, než se dvacítka největších ekonomik dohodla.
Výsledkem je souhrn obecných frází bez konkrétního ukázání na to, že Rusko bezdůvodně a neospravedlnitelně napadlo sousední zemi. Na stole byly údajně tři možnosti – zaprvé dohoda tak mírná, že s ní budou souhlasit všichni, zadruhé dohoda s možností připojit si k ní vlastní poznámky a odpojit se tak od některých jejích částí, či žádná deklarace.
Premiér pořádající země Naréndra Módí vyzdvihl vznik deklarace coby diplomatický úspěch. Ocenil ji i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Dokázali jsme zabránit pokusům Západu ukrajinizovat agendu summitu,“ prohlásil s tím, že společné prohlášení „plně reflektuje naši pozici“. „Ten text Rusko vůbec nezmiňuje,“ pokračoval.
„Kyjevský režim sám zničil územní celistvost své země. Mezi rozvojovými členy G20 existuje správné pochopení toho, co se děje,“ řekl také a zaútočil na Západ, který se prý snaží o „neokolonialismus“ vůči zemím globálního Jihu. Ukrajina text deklarace naopak zkritizovala s tím, že G20 „nemá být na co hrdá“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron však uvedl, že summit „vyslal poselství o míru, zatímco Rusko stále vede válku na Ukrajině, a potvrdil izolaci Ruska“. „Buďme upřímní, G20 není fórum pro politickou diskusi. Vzhledem k situaci na místě to není místo, kde bychom byli svědky nějakého zásadního vývoje,“ dodal.
Jeden z britských představitelů zase údajně poznamenal, že deklarace je ve skutečnosti účinným nástrojem nátlaku na Kreml. „Dosažením konsensu v Dillí donutila skupina G20 Putina, aby se zavázal k zastavení útoků na infrastrukturu, ke stažení vojsk a k navrácení území,“ uvedl.
Trudeau uvázl kvůli poruše letadla
Například kanadský premiér Justin Trudeau však podle svých slov doufal v silnější formulaci o roli Ruska v prohlášení. „Kdyby to záleželo na ostatních lídrech, bylo by to mnohem slabší,“ upozornil. Jeho delegace mimochodem musela zůstat v Indii o jednu noc déle, než plánovala. A to kvůli technické závadě na vládním letadle.
Podle analýzy deníku The Guardian diplomatická rétorika deklarace ukazuje třeba i na to, že se Ukrajina posouvá na seznamu zahraničněpolitických priorit Bílého domu níž a níž. Americký prezident Joe Biden má před volbami a potřebuje posilovat spojenectví s cílem zadržet rostoucí vliv Číny v Indo-Pacifiku.
Také proto Američané Módímu dopřáli jeho diplomatické vítězství, míní list. „Není žádným tajemstvím, že Indie je jedním z nejžádanějších hráčů na světové scéně,“ potvrzuje americký exnáměstek ministra zahraničních věcí pro záležitosti východní Asie a Pacifiku Kurt Campbell.
