"Volby jsme prohráli... Zítra půjdu za předsedou parlamentu a předám mu rezignaci svou a vlády," řekl premiér Göran Persson k výsledku voleb. Podle komentářů znamená vítězství pravice politické zemětřesení, protože sociální demokracie v posledních 74 letech vládla 65 let. Výsledek voleb potvrdil předvolební odhady agentur, které naznačovaly, že si Švédové, přes příznivý ekonomický růst a nízkou míru nezaměstnanosti, přejí změnu.
Sociální stát dramatické změny nečekají
Budoucí premiér Fredrik Reinfeldt, kterého někteří přirovnávají k vůdci britských konzervativců Davidu Cameronovi, posunul švédské konzervativce více do středu. Zastánce vstupu Švédska do NATO chce mírné snížení daní pro málo nebo středně vydělávající zaměstnance a hlavně ozdravení pracovního trhu. "Postrádáme nové pracovní pobídky a podporu podnikání v kombinaci s jinými věcmi, které fungují velmi dobře," říkal Reinfeldt ve volební kampani.
Reinfeldt po svém nástupu v říjnu 2003 zmírnil radikální slovník a otevřel si tak cestu ke spolupráci s ostatními nesocialistickými stranami. Jednačtyřicetiletý politik dokázal Alianci prezentovat jako "novou stranou pracujících" a ubral tak podporu sociálním demokratům. Udržel si také konzervativní křídlo voličů.
Jeho předchůdce Bo Lundgren příliš zdůrazňoval nutnost daňových škrtů (zejména bohatým) a zrušení státu blahobytu. Reinfeldt naopak chce pouze mírné změny švédského modelu sociálního státu, neodmítá levné školky či bezplatné nemocnice, ale požaduje reformu systému, který prý nenutí lidi pracovat.
