Ačkoli je venku několik stupňů nad nulou, mám pocit jako po celodenním lyžování v Alpách. Jsem promrzlý až na kost. „To víte, je tu vlhká zima. Když je moře rozbouřené, odlétávají kapénky vody na pevninu,“ vysvětluje příčinu mých strastí jeden z obyvatel jinak malebného Gotlandu.
Největší ostrov Švédska se v posledních letech těší zvláštní pozornosti. Může za to rostoucí mocenský apetit Moskvy. Ten se zasloužil i o to, že po dvanáctileté pauze zde znovu vyrostla kasárna a vrátili se na něj vojáci ze 181. gotlandského pluku.
