„Nastal čas, aby Erdogan podal demisi, než ho pověsí na náměstí Taksim,“ stojí ve videu z demonstrace před stockholmskou radnicí. Zveřejnily ho švédské organizace, které podporují kurdské oddíly bojující na severu Sýrie. Jedním z organizátorů byl Švédský výbor pro Rodžavu, píše The Guardian.
Figurína visící za nohy na jeřábu připomíná právě tureckého prezidenta, který už nařídil několik krvavých vojenských akcí proti severosyrským Kurdům. „Historie nám ukazuje, jak končí diktatury,“ dodávají pořadatelé s odkazem na italského duceho Benita Mussoliniho, kterého po smrti lidé vystavili hlavou dolů na náměstí v Miláně.
Švédští Kurdové ve Stockholmu symbolicky pověsili Erdogana za nohy:
Sympathizers of the terrorist organization #PKK hung a mannequin of the Turkish President Erdoğan in front of the City Hall in #Stockholm, the capital of #Sweden. #Russia #Ukraine #Russiawar #Ukrainewar #Poland #Sweden #RussiaWar #Polandwar https://t.co/m6cVUQNDxu
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Turecké ministerstvo zahraničí si ve čtvrtek povolalo švédského velvyslance Staffana Herrströma a vyzvalo k potrestání lidí, kteří scénku uspořádali. Podle prezidentského mluvčího Fahrettina Altuna stojí za protestem ze Stockholmu Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Turecko podle agentury Bloomberg rovněž zrušilo plánovanou návštěvu předsedy švédského parlamentu Andrease Norlena v Ankaře, která se měla konat příští týden. Erdoganovi právníci navíc v Turecku podali na švédské protestující trestní oznámení. Podle tureckých zákonů je urážka prezidenta trestná a současná hlava státu tuto právní úpravu proti tureckým občanům ráda využívá. Turecká policie už si oznámení převzala a rozjela vyšetřování, informuje v pátek Al-Džazíra.
Samotná demonstrace podle Ankary ukazuje, že Švédsko dostatečně neplní závazky z memoranda, které podepsalo s Tureckem loni v červnu. Stockholm v dokumentu slíbil přísnější postup vůči teroristickým skupinám, což umožnilo zahájení vstupního procesu země do NATO. Turci však dosud souhlas s rozšířením Aliance o Finsko a Švédsko neudělili. A obzvlášť v případě Švédů je jejich rozhodnutí zatím nejisté.
Pokud nebudou zastaveny aktivity teroristických organizací, není možné, aby proces členství v NATO postupoval, píše Erdoganův mluvčí:
Tekrar açıkça ifade ediyoruz:
Terör örgütlerinin faaliyetlerine son verilmediği müddetçe NATO üyelik sürecinin ilerlemesi mümkün değildir.
Švédská diplomacie od kurdského protestu od začátku dává ruce pryč. „Znázornit popravu lidově zvoleného prezidenta před radnicí je odporné,“ řekl ministr zahraničí Tobias Billstrom. Podle něj švédská vláda chrání svobodnou politickou debatu, „silně se však distancuje od pohrůžek vůči politickým představitelům“.
Ke kritice kurdského protestu se nakonec přidal i švédský premiér a byl podstatně konkrétnější. Televizi TV4 v pátek řekl, že je „extrémně závažné pořádat falešné popravy zahraničních demokraticky zvolených lídrů v zemi, kde už byli zabiti dva vládnoucí politici“.
Mínil tím někdejšího premiéra Olofa Palmeho zavražděného v roce 1986 a ministryni zahraničí Annu Lindhovou, která byla ubodána v roce 2003. Kromě toho Ulf Kristersson prohlásil, že „jde o sabotáž švédské přihlášky do NATO“. „Pro švédskou bezpečnost je nebezpečné se takto chovat,“ dodal.
Incident bude zřejmě pro vstup Švédska do NATO znamenat další komplikaci. Stockholm už přitom Ankaře vyšel vstříc v mnoha bodech. Zrušil zbrojní embargo týkající se Turecka, vydal mu jednoho člena PKK či změnil ústavu, aby mohla zpřísnit protiteroristické zákony.
S požadavky na vydání členů PKK, kurdských milic YPG či příznivců klerika Fethulláha Gülena, jehož Ankara viní z pokusu o puč v roce 2016, pak Švédové souhlasí, pokud turecké žádosti splní švédské a mezinárodní právo.
Upozornili však, že toho Erdogan chce příliš. „Turecko potvrdilo, že jsme splnili sliby, které jsme dali. Požadují ale také věci, které my jim nemůžeme a nechceme dát,“ řekl švédský premiér.
Zdržují i Maďaři. Jde o peníze, či Rusko?
Kromě Turecka už musí z celkových třiceti zemí vstup Švédska a Finska do NATO schválit jen Maďarsko. Švédové doufají, že to tamní parlament stihne už během února, a nepřipouštějí si obavy některých pozorovatelů, a sice že Maďaři svou vstřícnost vůči Švédsku mohou zkusit využít jako páku proti Bruselu.
Ten totiž kvůli porušování principů právního státu Budapešti zmrazil unijní fondy. Obavy vycházejí z toho, že dodržování práva je jednou z priorit nastupujícího švédského předsednictví v Radě EU, píše EUobserver.
Švédská ministryně pro unijní záležitosti Jessika Roswallová například poznamenala, že její země s tématem nepřestane, „dokud bude v členských zemích hrozit systematické porušování vlády práva“. Obavy, že to ovlivní jednání o vstupu do Severoatlantické aliance, však nesdílí.
„Vnímám to jako paralelní proces. Jednou z priorit švédského předsednictví je právní stát. Pro Švédsko je zcela zásadní. Ale nemyslím si, že to bude mít dopady na proces o NATO,“ míní. Maďarská opoziční politička Ágnes Vadaiová nicméně varuje, že Budapešť to může posuzovat jinak.
„Důkazem propojení mezi NATO a EU je fakt, že tu zkrátka není jiný důvod, proč žádost Švédska neratifikovat. Dokonce se Švédy a Finy spolupracujeme ve speciálním programu NATO C17 a koupili jsme si švédské bojové stíhačky, takže je známe dobře,“ vysvětluje.
Dodává, že maďarský premiér Viktor Orbán „pořád říká, že spor o vládu práva nemá s NATO nic společného“. „Ale měli byste to brát s rezervou, protože je to lhář. Dřív se mělo za to, že Orbán možná ratifikaci zdržuje, aby tím podpořil Erdogana. Ale to neobstojí. Turecko-švédská pře je jiná, samostatná kategorie. Erdogan na to Orbána nepotřebuje, takže jde buď o peníze, nebo hůř, o Rusko,“ varuje.
Maďarsko je totiž navzdory válce na Ukrajině jednou z nejvíce prorusky nakloněných zemí EU. A právě kvůli ruské hrozbě Finové se Švédy do NATO vůbec chtějí vstoupit. Moskva proti tomu na začátku protestovala a vyhrožovala odvetou. Později začala prohlašovat, že proti rozšíření Aliance nic nemá, ale odpoví prý „zrcadlově“.
Samotný Orbán avizoval, že by si maďarský parlament mohl udělat čas zhruba v březnu. Švédský ministr zahraničí Tobias Billström novinářům ve středu řekl, že očekává ještě dřívější termín. „Začátek procesu uvidíme počátkem února. To jsou informace, které nyní máme,“ uvedl.
