První odhady přitom předpokládaly vítězství středolevého bloku stávající premiérky Magdaleny Anderssonové. Ten by podle neúplných výsledků nyní získal 173 křesel.
Pokud si opozice zachová náskok, očekává se, že se premiérem stane lídr Umírněných Ulf Kristersson, zatímco protiimigrační Švédští demokraté by se stali největší pravicovou stranou v parlamentu a poprvé by získali přímý vliv na politiku, píše Reuters. Premiérka Anderssonová uvedla, že výsledky jsou příliš těsné na to, aby byl v tuto chvíli vyhlášen vítěz.
Podobně se během volební noci vyjádřil pravděpodobný opoziční kandidát na premiéra. „Nevíme, jaký bude výsledek,“ řekl Kristersson svým stoupencům. „Jsem však připraven udělat vše pro to, abych sestavil novou, stabilní a energickou vládu pro celé Švédsko a všechny jeho občany,“ dodal.
Vzhledem k tomu, že ještě nebyly sečteny hlasy ze zahraničí a některé korespondenční hlasy a rozdíl mezi oběma bloky je minimální, může se výsledek ještě změnit. Podle volební komise bude výsledek znám nejdříve ve středu.
Kristersson uvedl, že bude usilovat o sestavení vlády s křesťanskými demokraty a případně s liberály a na podporu Švédských demokratů se bude spoléhat pouze v parlamentu. To však může být obtížné, jelikož protiimigrační strana podle průběžných výsledků získala větší počet hlasů než Umírnění, píše Reuters.
„V tuto chvíli to vypadá, že dojde ke změně vlády. Naší ambicí je ve vládě zasednout,“ řekl jásajícím příznivcům na povolebním večírku lídr Švédských demokratů Jimmie Akesson. „Před 12 lety jsme se dostali do parlamentu, myslím, že jsme nakonec získali 5,7 procenta. Nyní máme 20,7 procenta,“ dodal.
„Nyní máme poprvé reálnou šanci, reálnou možnost být nejen opoziční stranou, ale zasednout a aktivně se podílet na nové vládě, která se vydá zcela novým směrem,“ řekl veřejnoprávní stanici SVT tajemník Švédských demokratů Richard Jomshof.
Průzkumy se shodovaly v tom, že populistická a protiimigrační strana Švédští demokraté, která kandiduje v pravicové alianci, v parlamentu těmito volbami posílí. Mohla by získat 19 až 21 procent hlasů oproti 17,5 procentům, které měla po volbách v roce 2018.
„Samozřejmě že mne znepokojuje představa, že bude vláda závislá na Švédských demokratech. Bylo by to jiné Švédsko,“ řekla premiérka.
Předsedou vlády se ve Švédsku stává představitel nejsilnější strany v kandidující alianci. Podle médií ale tradiční pravicové strany nejsou nakloněny tomu, aby se do čela vlády postavil v případě vítězství pravice šéf Švédských demokratů, jímž je Jimmie Akesson. Strana před volbami zveřejnila 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii. Té bude severoevropská země předsedat v první polovině příštího roku.
