„Otevření ambasády symbolizuje obnovení našeho vztahu a podtrhuje sílu našeho závazku vůči bilaterálním partnerům v indo-pacifickém regionu a lidem na Šalomounových ostrovech,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který rovněž odkryl plán USA posílat do Tichomoří stále více diplomatů.
Samotné Šalomounovy ostrovy se nacházejí zhruba 2000 kilometrů severovýchodně od Austrálie a jsou klíčové pro americké zásobovací trasy z Austrálie na Tchaj-wan, zejména v případě potenciálního konfliktu mezi Pekingem a Tchaj-pejí. Oba státy se přitom v předešlých měsících několikrát skutečně ocitly jen pár kroků od války. Zatím největší čínské vojenské manévry v těsném sousedství ostrova přitom spustila loňská návštěva Tchaj-peje americké šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, která dle Pekingu poškodila politiku jednotné Číny. Ta považuje Tchaj-wan za svou nedílnou součást.
Svůj záměr znovuotevřít velvyslanectví oznámili Američané ale už předtím. Stalo se tak poté, co zkraje loňského roku vyšlo najevo, že pacifické souostroví uzavřelo s Čínou takzvanou bezpečnostní dohodu.
Bezpečnostní pakt s Čínou
Její konečná podoba je sice oficiálně tajná, několik jejích návrhů však postupně uniklo do médií. „Mohla by zvýšit destabilizaci na Šalomounových ostrovech a vytvořit znepokojivý precedens pro širší oblast tichomořských ostrovů,“ říkal o dohodě vloni mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Bezpečnostní pakt byl přitom dalším krokem ve sbližování se mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy, které začalo v roce 2019. Tehdy tamní premiér Manasse Sogavare ukončil orientaci své země na Tchaj-wan, který tam byl do té doby významným investorem. A s obratem směrem k Pekingu přistoupil na politiku jednotné Číny.
Bezpečnostní dohoda přitom vyvolává spoustu otázek. „Umožňuje Šalomounovým ostrovům požádat Čínu o policejní a vojenskou pomoc k udržení společenského pořádku,“ tvrdí ve svém nedávném textu pro think-tank Lowy Institute odbornice na danou oblast Catherine Wilsonová.
Při zemětřesení na Jávě zemřelo více než 250 lidí, většinou děti |
Možnost vojenské pomoci by dle některých hlasů mohla být zneužita k vnitropolitickému boji. „Mnoho příznivců premiéra Sogavareho je pročínských, zatímco opoziční strany a jeho kritici většinou ne, někteří stále podporují vazby na kdysi hlavního donátora země Tchaj-wan,“ stojí v analýze magazínu Foreign Policy zabývajícího se světovou zahraniční politikou.
V současnosti je klíčovým investorem na souostroví Čína a magazín v této souvislosti zmiňuje zejména plánované konání Pacifických her na Šalomounových ostrovech koncem letošního roku. Hry jsou fakticky obdobou těch olympijských, ale pouze pro státy Oceánie. „Peking zaplatí účet za sedm nových sportovišť,“ píše Foreign Policy.
Šalomounovy ostrovy mohou výměnou nabídnout své přírodní bohatství – dle Wilsonové míří do Číny přes 90 procent tamního exportu dřeva – a zejména svou již zmiňovanou strategickou polohu.
Zásadní strategická pozice
Ta se ostatně projevila i během druhé světové války. Při známé bitvě o Guadalcanal v letech 1942–1943, která byla první velkou ofenzivou Spojenců proti Japonskému císařství. Vítězství v ní společně s úspěšnou bitvou u Midway bylo důležitým krokem ke zdolání japonské hegemonie v Pacifiku.
Dnes se debatuje, že by na Šalomounových ostrovech mohla vzniknout čínská vojenská základna. „Blízkost Šalomounových ostrovů k tichomořskému ostrovu Guam patřícímu k území USA vyvolala další obavy,“ připomněl zpravodajský web Deutsche Welle. Premiér ostrovů Sogavare však takový scénář v minulosti rázně vyloučil. A i s ohledem na nynější dění tak zatím mezi USA a Čínou zdárně balancuje.
Podle Foreign Policy je však možné, že pokud by mu Peking laskavost oplatil například poskytnutím špionážního know-how ke sledování a kontrole disidentů doma i v zahraničí, mohl by na to Sogavare slyšet. Další vývoj tak nelze s jistotou předjímat, již nyní se ale ukazuje, kterak i malé souostroví může v geopolitické hře mocností hrát důležitou roli.
