V Rusku již několik týdnů působí asi padesátka specialistů ze Sýrie, kteří mají rozsáhlé zkušenosti s výrobou barelových bomb. Uvedl to list The Guardian, jenž s odkazem na nejmenované evropské činitele napsal, že skupina techniků na místě úzce spolupracuje s ruskou armádou.
Barelové bomby většinou obsahují množství malých náloží a šrapnelů, které se rozptýlí po velkém území a fungují podobně jako miny.
Bašárův režim zbraň hojně používal v syrské občanské válce a pravidelně čelil obviněním, že barely plnil chemickými látkami, nejčastěji chlorem či sarinem, a z vrtulníků je shazoval na města držená opozicí, mimo jiné ve městě Aleppo. Tato děsivá praxe vedla k úmrtí tisíců obyvatel.
Americká vláda v posledních týdnech před možností ruského útoku chemickými zbraněmi na Ukrajině opakovaně varovala. Podle USA by k němu mohlo dojít zejména v případě, že by měl ruský prezident Vladimir Putin pocit, že je zahnán do kouta. „Nelze to brát na lehkou váhu,“ uvedla.
Barelové bomby jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální, neboť patří mezi velmi nepřesné zbraně ohrožující civilisty.
Ukrajina má čím ruská letadla sestřelit
Armádní experti však upozorňují, že zatímco syrská opozice měla jen málo protiletadlových zbraní a nemohla se vzdušné převaze syrského letectva bránit, na Ukrajině je situace odlišná. Její vojáci jsou vyzbrojeni střelami země–vzduch a mohou ruské tryskáče a helikoptéry zlikvidovat.
„To je pravděpodobně důvod, proč Rusové tuto hranici ještě nepřekročili,“ řekl listu jeden z nejmenovaných úředníků. „Víme, že kapacita existuje, ale pokud ji využijí, prohrají. Budeme vědět, kdo to udělal, a navíc budou při takových operacích pravděpodobně zabiti,“ dodal zdroj.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se Putin mohl uchýlit k omezenému použití chemických zbraní, protože „nepřikládá životům lidí na Ukrajině žádnou hodnotu“. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností. Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni,“ řekl v dubnu.
Moskva krátce po začátku války přišla s nepodloženými tvrzeními, že USA na Ukrajině vyvíjely chemické a biologické zbraně, podle Washingtonu si tím připravovala půdu pro případně pozdější ospravedlnění vlastního použití chemických zbraní v konfliktu.
Rusko nabízí Syřanům vysoké odměny
Specialisté na barelové bomby nejsou jedinými silami, které Bašárova vláda svému spojenci Putinovi na oplátku za jeho pomoc v syrské válce zaslala. Západní činitelé se domnívají, že na cestu do Ruska se dobrovolně přihlásila už asi tisícovka syrských vojáků. Za zapojení do bojů na Ukrajině je jim podle The Guardianu nabízen měsíční plat 1 500 až 4 000 dolarů (35 až 93 tisíc korun), což je až dvacetinásobek částek, které by dostali v Sýrii.
Syrská vláda rovněž zřídila několik náborových středisek, kde muže pro Moskvu získává. Ta hlavní jsou v Damašku, Latákii, Hamá a Homsu. Rekruti do Ruska míří na základě smlouvy s ruskou soukromou Wagnerovou skupinou, která hraje vedoucí roli při najímání žoldáků na podporu ruských zahraničních operací.
Wagnerova skupina v letech 2014 až 2015 působila v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Od podzimu 2015 se přemístila do Sýrie. Její přítomnost byla zaznamenána i v Libyi či Středoafrické republice.
Příslušníci organizace byli podle německého magazínu Spiegel na Ukrajině nasazeni již v prvních dnech letošní invaze. Mimo jiné ve městě Buča, které se stalo dějištěm zvěrstev páchaných ruskými silami na civilistech.
Ukrajinská vláda na konci dubna uvedla, že ve městě Popasna zahynulo až pětadvacet libyjských nebo syrských bojovníků. Syrští představitelé to však vyloučili. Agentura AFP koncem dubna napsala, že do bojů se po boku Rusů zapojilo až 20 tisíc námezdních vojáků z různých zemí.
