„Na pokraji rozštěpení“ nadepsal svůj článek o nočním hlasování a krizi v SYRIZE konzervativní list Kathimerini. Při hlasování o druhém balíčku reforem, který se týkal modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank, se prý opět projevily „odstředivé tendence“ v uskupení premiéra Tsiprase. Proti návrhu se v noci na čvrtek vyslovilo 36 poslanců SYRIZY. Vládní tábor má v zákonodárném sněmu 162 poslanců: 149 z Tsiprasovy stany a 13 ze strany Nezávislí Řekové. Opatření tak prošla parlamentem díky hlasům konzervativní opozice. Evropská komise i německá vláda schválení reforem vítají, zástupci věřitelů na jednání do Atén údajně dorazí už v pátek.
Podle listu Ta Nea bude Tsipras neúnavně bojovat za dosažení dohody s věřiteli a následně zúčtuje s opozicí ve vlastní straně.
Úspory a věřitelé
Řecko o krok dál. Parlament schválil druhý balík požadovaných reforem |
Ve snaze dojednat s věřiteli třetí záchranný program ve výši až 86 miliard eur schválil řecký parlament v posledních dnech řadu úsporných reforem. První balíček se týkal především penzí, daně z přidané hodnoty a řízení statistického úřadu, druhý reformuje soudní řízení a prosadil i nová pravidla pro ozdravení bank.
Aténský zpravodajský portál in.gr ve čvrtek uvedl, že už v pátek by měli do řecké metropole dorazit zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Doplnit by je měl i zástupce Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), z něhož by měla Řekům plynout finanční pomoc. Tuto informaci agentuře Reuters potvrdil i nejmenovaný zdroj z řecké vlády, podle něhož by Atény chtěly jednání uzavřít do 20. srpna. Ten den je splatný dluh Řecka u ECB ve výši více než tří miliard eur (více než 81 miliard korun).
Evropská komise ve čtvrtek uvedla, že je s přijetím reforem v řeckém parlamentu „nadmíru spokojena“. Řecko tím podle mluvčího EK učinilo „další důležitý krok směrem ke splnění svých závazků“. Rozhodnutí řeckých zákonodárců přivítala i německá vláda.
  |
Podle britské stanice BBC Řeky nyní nečeká nic jiného než další šetření. Do října by měla být přijata mohutná reforma důchodového systému, začít by se mělo s privatizací provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy ADMIE, změnit by se měla například také regulace prodejní doby a reformy zasáhnou pravděpodobně i vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren.
Na trzích práce by mělo dojít k modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění. Věřitelé požadují rovněž posílení finančního sektoru, a to zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení. Doporučili také výrazně rozšířit plán privatizace a modernizovat a posílit řeckou státní správu.
Vláda pod silným tlakem
Pokud se podaří nový záchranný program pro Řecko dojednat, stane se podle BBC opět zdrojem napětí mezi Aténami a věřiteli. Řecká vláda bude pravděpodobně nadále pod silným tlakem odborů, což potvrzuje i dnešní prohlášení odborářů zastupujících zaměstnance veřejného sektoru: „Budeme pokračovat v naší bitvě, aby barbarský záchranný program neprošel.“ Protesty občanů pravděpodobně způsobí reformy týkající se například otevření ekonomicky důležitých uzavřených profesí.
Kde je ta krize? Na řeckém Mykonosu teče šampaňské a obchodníci bohatnou |
Řecko podle BBC nyní potřebuje hlavně hospodářský růst, který by umožnil snižovat veřejný dluh ve vztahu k HDP. Ani dostatečný růst a příjmy z privatizace by ale údajně neumožnily dluh snížit natolik, aby zcela zmizel požadavek na odpuštění jeho části. To by však údajně narazilo na tvrdý odpor v zemích hlavních věřitelů. Podle mnohých komentátorů se tak otázka Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, v politické debatě ještě určitě objeví.
