Sobota 14. prosince 2024, svátek má Lýdie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Ze Sýrie se stává narkostát, a tak arabští lídři vytáhli Asada z izolace

Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán zdraví syrského prezidenta Bašára Asada během arabského summitu v Džiddě. (19. května 2023) foto: AP

Syrský prezident Bašár Asad se po více než deseti letech v izolaci vrátil mezi arabské lídry a nyní, zatímco konflikt v jeho zemi trvá, doufá v rekonstrukci Sýrie a pomoc bývalých nepřátel. Co bude jeho regionální rehabilitace znamenat pro syrské povstalce, pro syrské uprchlíky, obnovu země, ale i stále narůstající ilegální výrobu drog, nastínila v analýze agentura AFP.
  10:23

Hned několik arabských zemí přerušilo s Asadem styky poté, co režim v Damašku v roce 2011 tvrdě zasáhl proti protivládním protestům, které přerostly v občanskou válku. Některé z těchto zemí začaly pak podporovat syrskou opozici. V Sýrii od začátku konfliktu zemřelo 500 tisíc lidí, miliony jich zůstaly bez domova a zničena byla velká část infrastruktury a tamního průmyslu.

Státy, které kdysi sázely na Asadovu porážku, ho ale nyní vřele vítají. Asad se totiž udržel u moci a s podporou Íránu a Ruska získal zpátky některá území.

„Syrská veřejnost obecně cítí úlevu a velký optimismus, pokud jde o budoucnost,“ uvedl Basám abú Abdalláh, který šéfuje centru pro strategický výzkum v Damašku a má blízko k syrské vládě. „Otočili jsme list,“ dodal.

Změny nabraly na rychlosti po silném zemětřesení, které 6. února zasáhlo Sýrii a Turecko, a také poté, co spolu v březnu po několika letech opět navázaly vztahy dva regionální rivalové – Saúdská Arábie a Írán.

Minulý týden v pátek se Asad triumfálně objevil na summitu Ligy arabských států (LAS). Stalo se tak poprvé od chvíle, kdy bylo členství Damašku pozastavené právě kvůli potlačování protivládních protestů.

Změny v chování k Asadovi naznačilo i Turecko, jinak velký podporovatel části povstalců, s nimiž kontroluje některá území na severu Sýrie.

Role opozice a povstalců se výrazně zmenšila

Podle Liny Khatibové z londýnské univerzity SOAS považuje Asad návrat do Ligy arabských států za uznání, že vyhrál válku a rovněž za formální uznání své legitimity jako prezidenta.

Velké části na severu Sýrie zůstávají i po 12 letech války mimo vládní kontrolu. Do konfliktu během let vstoupily i zahraniční mocnosti a džihádisté z celého světa. Ačkoli frontová linie v posledních letech poměrně utichla, ruské, íránské, turecké a americké síly jsou v Sýrii stále přítomné.

Několik kol rozhovorů mezi vládou a opozičními skupinami zprostředkovaných OSN v Ženevě, jejichž cílem bylo vytvoření nové ústavy, skončilo neúspěchem. Politické řešení krize zůstalo v nedohlednu.

Role opozice a povstalců při určování politické budoucnosti země se nicméně výrazně zmenšila, řekla Lina Khatibová. „Naděje, že by mohl být vzkříšen mírový proces pod záštitou OSN, který povede k politické transformaci, je nyní mnohem menší,“ dodala.

Další z expertů na blízkovýchodní oblast Nicholas Heras se domnívá, že se Liga arabských států posunula od podpory syrské opozice. „Nyní se snaží vyvážit regionální dynamiku směrem k rovnováze mezi Íránem a arabskými státy, které s Íránem soupeří,“ dodává.

15. března 2023

Asad doufá, že bohaté země pomohou

Co to všechno znamená pro syrské uprchlíky?, ptá se agentura AFP. Podle OSN jich žije v sousedních zemích asi 5,5 milionu. „Arabské státy by měly poskytnout pomoc a asistenci, zejména pokud jde o návrat vysídlených,“ uvedl syrský expert Basám abú Abdalláh. Zejména zdůraznil potřebu financování a výstavby infrastruktury.

Prezident Asad doufá, že by bohaté státy Perského zálivu mohly pomoci s financováním rekonstrukce země, ačkoli západní sankce pravděpodobně odrazují země od větších investic a širší mezinárodní financování zůstává bez politického urovnání konfliktu pod záštitou OSN v nedohlednu.

Khatibová je ohledně návratu uprchlíků skeptická. Režim podle ní není ochoten ani schopen vyřešit záležitosti týkající se bydlení, zaměstnání či bezpečnosti. „Damašek se pravděpodobně bude chlubit návratem uprchlíkům hlavně kvůli tomu, aby získal finance pro Asada a další osoby, které by z toho mohly profitovat,“ dodala.

Dalším z problematických bodů ve vztazích arabských zemí s vládou v Damašku zůstává rovněž ilegální výroba drog v Sýrii. Ta se tam rozmohla právě během občanské války. Jde hlavně o captagon, syntetický stimulant podobný pervitinu. Podle některých expertů se ze Sýrie stal narkostát, ve kterém se operuje s drogami za miliardy dolarů.

Největším trhem pro amfetaminovou drogu se přitom stala Saúdská Arábie, islámská země, ve které je zakázaný alkohol. Captagon tam láká bohaté návštěvníky večírků, ale i chudé dělníky. Na pátečním summitu arabské státy vyzvaly také k posílení arabské spolupráce, i pokud jde o boj proti pašování drog.

Na začátku května zemřel během leteckých útoků v jižní Sýrii jeden z nejznámějších drogových dealerů v zemi společně s rodinou. Podle aktivistů stálo za tímto útokem Jordánsko. Podle Khatibové se Damašek lukrativního obchodu nevzdá, ale pravděpodobně sníží příliv captagonu do Perského zálivu výměnou za určité finanční kompenzace v jiných oblastech.

Autoři: ,