„Jednotky jsou připraven k boji v jakoukoli dobu, aby rezolutně odpověděly na tchajwanskou nezávislost či zahraniční vměšování,“ citovala AP z prohlášení velení východního okruhu čínské armády.
Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí dopoledne uvedlo, že do 10:00 tamního času (4:00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova 11 čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami.
Do cvičení bojové připravenosti se podle Pekingu zapojila i čínská letadlová loď Šan-tung. Podle tchajwanského ministerstva obrany čínská letadlová loď operovala v západní části Tichého oceánu. Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že letadlová loď Šan-tung prováděla vzdušné operace v blízkosti japonských Okinawských ostrovů.
I v pondělí pak čínská letadla „přepravující skutečnou munici“ během manévrů simulovala útoky na Tchaj-wan, uvedl Peking.
Tentokrát bez balistických střel
Čínské vojenské cvičení bylo menšího rozsahu než to z loňského srpna, které tehdy Peking prováděl poté, co na ostrově jednala tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Důvodem nynějšího cvičení byla zřejmě schůzka tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v USA z minulého týdne.
Během loňských čínských manévrů u Tchaj-wanu ale Peking otestoval i balistické střely. Tentokrát cvičení neomezilo z větší části ani námořní dopravu, uvedla AP. Manévry se nyní soustředily zejména na letecké síly.
Život na Tchaj-wanu během třídenního vojenského cvičení pokračoval normálně, bez známek paniky, a letecká doprava fungovala bez omezení. „Většina lidí se pravděpodobně nebojí, protože věří, že Čína válku nezačne,“ citovala agentura Reuters osmasedmdesátiletého bývalého vojáka.
Podle analytiků Peking využívá tato cvičení jako odstrašující prostředek, aby tchajwanské vedení oficiálně nevyhlásilo nezávislost, ale také jako příležitost pro armádu natrénovat případnou leteckou a námořní blokádu ostrova.
Torpédoborec Milius v Jihočínském moři
„Torpédoborec s řízenými střelami USS Milius provedl nelegální průnik do vod u útesu v souostroví Nan-ša (čínský název pro Spratlyho ostrovy) bez souhlasu čínské vlády,“ citovala agentura AFP v pondělí mluvčího čínského jižního velitelství armády. Americké vojenské námořnictvo podle agentury Reuters uvedlo, že cílem jeho mise bylo uplatnit právo svobodné plavby v Jihočínském moři.
Americký torpédoborec proplul v blízkosti Spratlyho ostrovů, které si nárokuje Čína. Námořnictvo USA pravidelně v rámci práva svobodné plavby podniká takovéto operace, které vyvolávají hněv Pekingu.
Americké námořnictvo uvedlo, že jeho akce byla v souladu s mezinárodním právem. „Operace podpořila práva, svobody a zákonné využívání moře,“ napsalo námořnictvo v prohlášení.
Torpédoborec s řízenými střelami USS Milius provádí operace na nezveřejněném místě v Jihočínském moři. (10. dubna 2023)
Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Už minulý měsíc se kvůli plavbě torpédoborce Milius USA a Čína dostaly do sporu. Peking tehdy tvrdil, že plavidlo vstoupilo do jeho vod v Jihočínském moři u Paracelských ostrovů.
