„Nikdo by neměl podléhat iluzím, že nátlak donutí Tchajwance, aby se sklonili,“ řekla tchajwanská prezidentka. „Cesta, kterou nám Čína vytyčila, nenabízí 23 milionům Tchajwanců svobodný a demokratický způsob života ani suverenitu,“ zdůraznila.
Tchajwanská prezidentská kancelář v reakci na Si Ťin-pchingovo vystoupení už v sobotu uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model „jedné země, dvou systémů“, který prosazuje Peking.
V posledních dnech panuje mezi Čínou a Tchaj-wanem zvýšené napětí. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala k tchajwanskému pobřeží vojenská letadla a tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních 40 let.
Ostrov ležící na jihovýchod od Číny se ocitá pod rostoucím tlakem, aby uznal nadřazenost Pekingu. Tchaj-pej to však odmítá.
Tchaj-wan se vydal vlastní cestou v roce 1949, když se v Číně ujímali moci komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Peking ostrov považuje za součást svého území a hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho samostatnosti.
Tchaj-wan nicméně už více než 70 let funguje de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Většina zemí včetně České republiky ale Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává.
