Favoritem prezidentského klání je 64letý William Laj, současný viceprezident a šéf liberální Demokratické pokrokové strany (DPP) – stejně jako končící hlava státu Cchaj. Má ovšem velkého vyzyvatele, kterým je 66letý zástupce opoziční konzervativní Národní strany Kuomintang (KMT) Chou Jou-i.
Muž, který je přes pět let starostou Nové Tchaj-peje a zastupuje stranu, jež minulý rok opanovala místní volby. Chou má přitom k Pekingu zjevně blíž. Poslední odhady z konce roku 2023 předpovídaly dle tamního webu eTODAY rozdíl mezi oběma kandidáty kolem tří procent hlasů.
„Volební průzkumy, které po 3. lednu už nesmějí být nově publikovány kvůli možnému ovlivňování voličů, dlouhodobě favorizují Williama Laje. Ne vždy jsou ale Tchajwanci ochotni otevřeně říci, koho budou volit, a s tím je třeba k prognózám přistupovat,“ řekla serveru Lidovky.cz Ivana Karásková, analytička specializující se na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
TCHAJ-WAN (Čínská republika)
Čína si nárokuje svrchovanost nad Tchaj-wanem od konce čínské občanské války v roce 1949, kdy poražená nacionalistická vláda uprchla na ostrov a na pevnině k moci se dostali komunisté pod vedením Maa Ce-tunga. V roce 1949 se do Tchaj-peje přesunula vláda Čínské republiky. Od tohoto roku existuje Čínská lidová republika se sídlem vlády v Pekingu a Čínská republika se sídlem vlády v Tchaj-peji. Tchaj-wan je demokracií, kterou Peking považuje za vzbouřeneckou kolonii. |
Volby mezi válkou a mírem
Volby na Tchaj-wanu mohou značně ovlivnit budoucí stav bezpečnosti v asijsko-pacifické oblasti. Peking dlouhodobě považuje Tchaj-wan, který má své vlastní demokratické zřízení, za součást Číny a prezident Si Ťin-pching ve svém posledním novoročním projevu uvedl například to, že „znovusjednocení vlasti je historickou nevyhnutelností“.
Nynější prezidentské a parlamentní volby – kromě prezidenta dnes Tchajwanci volí i všech 113 členů jednokomorového zákonodárného sboru nazvaného Legislativní Jüan – pak zástupci Pekingu již několikrát okomentovali slovy, že půjde o volbu mezi „válkou a mírem, prosperitou a úpadkem“.
Vliv geopolitiky a amerických prezidentských voleb na trhy a byznys dál poroste |
Pekingu by přitom vyhovovalo, kdyby ve volbách zvítězil bývalý policista Chou Jou-i z KMT, který byl doposud v předvolebních průzkumech druhý. Jeho strana je totiž stoupencem vstřícnějších vztahů s Pekingem a on sám například navrhuje, aby se z ostrova Ťin-men – vzdáleného od pevninské Číny asi 12 kilometrů – stala společná pilotní ekonomická zóna a dopravní uzel. To by prý postupně mohlo pomoci napravit vzájemné vztahy.
Naopak největší favorit dnešního hlasování, vystudovaný lékař William Laj z DPP by zřejmě jakékoliv výraznější spolupráci s komunistickou Čínou nakloněn nebyl. Zároveň je však podle svých slov pro udržení míru a zachování statu quo, tedy neprovokování Pekingu.
Samotný Peking jej ovšem loni v létě po jeho návštěvě Spojených států označil za „buřiče skrz naskrz“. Trnem v oku je čínským komunistům i Lajova designovaná viceprezidentka Hsiao Bi-khim. Ta poslední tři roky zastupovala Tchaj-wan v USA a je na sankčním seznamu Číny.
Favorité prezidentských volebVoličská podpora hlavních kandidátů podle posledního průzkumu z 3. ledna 2024
Zdroj: Lidovky.cz; ETtoday |
Právě v USA, které bývají označovány jako garant bezpečnosti ostrova, volby očekávají s velkým napětím. Když předloni na Tchaj-wan zavítala tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová, Peking rozpoutal několikadenní vojenské manévry, které dle mnohých mohly přerůst až ve válku.
Tchajwanci Pekingu nevěří
„Vítězství favorizovaného Laje by znamenalo odmítnutí modelu jedna země, dva systémy, který Čína ostrovu nabízí. Ovšem poté, co Peking nedodržel svoje sliby ohledně Hongkongu, nemají Tchajwanci v tento plán většinově důvěru. Posílilo by to také postavení DPP a sebedůvěru, že postup současné prezidentky Cchaj v zahraniční politice byl správný,“ vysvětluje analytička Karásková z AMO.
Podle ní Tchajwanci většinově preferují již zmiňované zachování statu quo. Nechtějí právně vyhlašovat samostatnost, ale chtějí si zachovat nynější uspořádání. „Nelze ovšem nikdy vyloučit jednostrannou akci, která povede k jeho narušení. Tchajwanci si nepřejí ozbrojený konflikt s Čínou, ale vědí, že může přijít. Tchajwanská armáda se na to připravuje a tchajwanská diplomacie desetiletí buduje vazby, které by v případě nutnosti mohly pomoci,“ dodala Karásková.
Dožene Čína USA? Peking ekonomicky brzdí demografie i politika |
Nynější volby se přitom Peking podle řady tchajwanských představitelů snaží ovlivnit. Přesvědčena je o tom i odbornice z AMO. „Čína se pokoušela v minulosti ovlivnit volby v nejméně deseti zemích, převážně v asijsko-pacifické oblasti. Ovšem na Tchaj-wan působí nejdéle a používá opravdu širokou paletu nástrojů,“ konstatuje Karásková.
Čínský nátlak kulminuje
Mezi tyto nástroje patří například financování kandidátů, kteří jsou vnímáni jako přátelští, či nabídky zlevněných letů pro tchajwanské podnikatele z pevniny na ostrov v době voleb. „S očekáváním, že právě podnikatelé budou hlasovat pro KMT. Znásobují se i dezinformace a Čína se přes prostředníky pokouší kupovat reklamy v tchajwanském mediálním prostoru. Roste také počet kyberútoků na volební infrastrukturu. V posledních dnech se jako téma objevily i čínské špionážní balony,“ popisuje Karásková.
Samotní tchajwanší voliči se však podle ní budou soustředit i na jiná témata. „Volby nebudou jen o vztahu k Číně, jak je často vnímají lidé v zahraničí, ale hlavně o domácích tématech, včetně ekonomiky,“ podotýká.
Pro řadu z nich tak může být cestou i zvolení posledního kandidáta, 64letého Kche Wen-če ze středolevé Tchajwanské lidové strany (TPP). Ten měl v posledních průzkumech přes 20 procent. V řadě svých postojů podle zahraničních pozorovatelů strategicky manévruje a ve své volební kampani se snažil využívat především sociální sítě.
