Počtem obětí je to i za stále ještě předběžné bilance nejkrvavější útok od srpna 2004, kdy při atentátu provedeném aktivistou Hamasu v Beerševě zahynulo 16 lidí.
K dnešnímu útoku se přihlásila radikální palestinská organizace Islámský džihád. Izraelská vláda připsala odpovědnost za atentát vládnímu hnutí Hamas, jehož mluvčí útok označil za "akt sebeobrany". Palestinský prezident Mahmúd Abbás atentát naopak odsoudil jako teroristický čin.
Odsouzení zaznělo vzápětí i z Washingtonu. "Jde o opovrženíhodný teroristický čin, pro který neexistuje žádná omluva ani ospravedlnění," prohlásil mluvčí Bílého domu Scott McClellan. Bezvýhradně odsoudilo atentát i ruské ministerstvo zahraničí.
Útok se stal v době, kdy židé slaví pesach (Velikonoce). Atentátník si vybral frekventované místo u restaurace s rychlým občerstvením u hlavního autobusového nádraží. Na stejném místě provedl jiný atentátník útok 19. ledna. Tehdy zranění utrpělo 20 osob. Restaurace si najala hlídače, který podle svědků také atentátníkovi před výbuchem začal kontrolovat baťoh. Exploze vyrazila okna okolních budov a rozmetala trosky a kousky těl a krev do vzdálenosti více než dvou desítek metrů. Okolí pokryly také střepy lahví a trosky zařízení restaurace.
Jeden z očitých svědků vylíčil hrůzu agentuře AP. Stál prý nedaleko manželského páru s dětmi, když se atentátník odpálil. "Otec byl v šoku. Snažil se sehnat dohromady děti, které křičely "mami, maminko". Žena ale neodpovídala, byla mrtvá. Byla to šokující scéna," popsal Jisrael Jakov. Dvaašedesátiletá Sonja Levyová si v okamžiku exploze právě nesla nákup do auta. "Chystala jsem se nastoupit do vozu a najednou ta rána. Na autě mi přistál kus lidského masa a já jsem začala křičet," vypráví vyděšená žena.
Palestinci si připomněli Den vězňů
Záchranáři poskytovali zraněným první pomoc přímo na chodníku. Policisté okamžitě zahájili pátrání po vozidle, které odjelo z místa krátce před výbuchem. Později policie zadržela na západním břehu Jordánu automobil se třemi Palestinci podezřelými ze spoluúčasti na atentátu.
Anonymní zdroj, který přihlásil Islámský džihád k útoku, prohlásil, že Palestinci si dnes pochody a manifestacemi připomínají takzvaný Den vězňů. Vyjadřují při něm solidaritu s asi 9000 Palestinci zadržovanými v izraelských věznicích. V neděli Islámský džihád přiznal, že pokračuje snaha jeho sebevražedných útočníků pronikat z palestinského území do Izraele.
Mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí označil útok za výsledek pokračujících zločinů Izraele proti palestinskému lidu. Dodal, že izraelská okupace palestinských území je odpovědná za odvetné činy. "Náš lid je v sebeobraně a má právo využít veškerých prostředků, aby se bránil," řekl. Hamas přitom před nástupem k moci projevil ochotu udržovat příměří.
Výbuch v Tel Avivu zazněl krátce poté, co složil přísahu nový izraelský parlament, vzešlý z voleb 28. března. Mluvčí úřadujícího izraelského premiéra Ehuda Olmerta Raanan Gissin prohlásil, že současné vedení palestinské samosprávy, které se "jasně označilo za teroristické těleso", se snaží více podněcovat terorismus než předchozí vláda. Zároveň řekl, že Izrael zareaguje "příslušným způsobem". Podle dosavadních zkušeností to znamená odvetný vzdušný útok na vybraný palestinských cíl.
Vláda Hamasu, která se 28. března ujala moci po vítězství v lednových parlamentních volbách, od počátku čelí ekonomickému zhroucení. Hamas je v USA a v Evropě na seznamu teroristických organizací a Američané i Evropané zastavili přísun peněz. Izrael vládě navíc zmrazil převody vybraného cla a daní. Západ podmiňuje další pomoc Palestincům požadavkem, aby Hamas uznal právo Izraele na existenci a vzdal se násilí.
Uznání práva židovského státu na existenci ale Hamas odmítá a spoléhá na peníze od arabských států. Výpomoc ve výši 50 milionů dolarů dnes přislíbil palestinské vládě Katar, stejnou částku poskytne také Írán. Naléhavou finanční pomoc palestinské autonomii nabídlo v sobotu také Rusko, které ji zdůvodnilo rizikem ekonomického zhroucení palestinských úřadů.
