Terorismus a atentát. Právě tato slova se ve středu nejčastěji skloňovala v arabských médiích v souvislosti s tragédií ve městě Kermán. Při vzpomínání na velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, jehož Američané v minulosti zařadili na svůj teroristický seznam a přesně před čtyřmi lety jej zlikvidovali, totiž nastaly smrtící výbuchy. Mrtvých bylo v době uzávěrky článku více než sto.
Tamní média informovala o první a následně druhé explozi na silnici vedoucí ke hřbitovu, kde je Solejmání pochován. „První exploze byla 700 metrů od hrobu, druhá kilometr,“ napsala třeba íránská státní zpravodajská agentura IRNA. Spekulovalo se o plynových lahvích i na dálku odpálené bombě v autě či v tašce.
Izraelský dron zabil v Bejrútu tři lídry Hamásu, z Libanonu vyhrožují odvetou |
Samotný Solejmání byl před svou smrtí v roce 2020 považován za jednoho z nejobávanějších vojenských lídrů na Blízkém východě. Stál v pozici velitele speciálních jednotek Kuds íránských revolučních gard a ve svých 62 letech nesl zodpovědnost za tajné operace Íránu v zahraničí.
Tragédie den po velké ztrátě Hamásu
K nynějšímu neštěstí v Kermánu přitom došlo uprostřed zvýšeného napětí v regionu. Den předtím palestinské radikální hnutí Hamás přišlo o zástupce šéfa svého politického křídla, vůdce vojenského křídla organizace na okupovaném Západním břehu Jordánu, vedoucího představitele této skupiny v Libanonu a rovněž jednoho ze zakladatelů ozbrojeného křídla hnutí – Brigád Al-Kasám. Tím vším byl 57letý Sálih Arúrí. Společně s dalšími pěti lidmi zemřel při úterní explozi bytového domu způsobené dronem na jižním bejrútském předměstí Dahíja.
„Mučednická smrt místopředsedy politbyra Hamásu, šejka Sáliha Arúrího, při sionistickém (izraelském) úderu v Bejrútu,“ komentovalo ještě tentýž den hnutí Hamás v prohlášení odvysílaném na jeho oficiálním kanálu Aksá TV.
Vůdce Hamásu Ismáíl Haníja vraždu označil za teroristický čin, porušení libanonské svrchovanosti a další prohloubení nepřátelství Izraele vůči Palestincům. Při samotném úderu prý přišli o život i dva velitelé Brigád Al-Kasám. Podle libanonské Národní zpravodajské agentury byli mrtví v domě na „setkání palestinských skupin“. Arúrí žil v exilu v Libanonu poté, co strávil řadu let v izraelském vězení.
Sami Izraelci, kteří za útokem skutečně velmi pravděpodobně stáli, se vyjadřovali tajemně. „Ať už to udělal kdokoli, jedno musí být jasné. Toto nebyl útok na libanonský stát. Ať to udělal kdokoli, provedl chirurgický úder proti vedení Hamásu,“ řekl pro televizní stanici MSNBC například Mark Regev, poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelci přitom už dříve avizovali, že hlavní představitele Hamásu zlikvidují kdekoliv na světě.
Rukojmím útok minimálně na čas uškodil
Nyní by však ze strany Izraele dle agentury AFP šlo o první útok na území hlavního města Libanonu od říjnového napadení Izraele Hamásem a počátku války v Pásmu Gazy. Vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh na to konto ve středu ve svém projevu prohlásil, že „šlo o do očí bijící izraelský útok“ a lze očekávat pokračování odporu proti Izraeli. Další radikální palestinská organizace v regionu Islámský džihád působící zejména v Pásmu Gazy ještě předtím slíbila pomstu.
Již nyní je vážným důsledkem Arúrího smrti dle izraelského listu Haarec zastavení rozhovorů o výměně rukojmích za vězně mezi Hamásem a Tel Avivem. Celý proces může být zbrzděn klidně i o týdny.
Koncem roku přitom při izraelském náletu zemřel i jeden z nejzkušenějších poradců íránských revolučních gard v Sýrii Rází Musáví. Měl blízko i k již zmiňovanému Solejmánímu.
