Přes sedm stovek lidí utrpělo zranění. Zabito bylo 31 teroristů, jednoho bezpečnostní složky zajaly, později dostal doživotí. Rusko po útoku zpřísnilo některé zákony, zvýšilo pravomoci státních orgánů a zintenzivnilo dohled nad médii. Předsedkyně organizace Hlas Beslanu Ella Kesajevová v rozhovoru s LN upozorňuje, že za fatální chyby bezpečnostních složek nebyl nikdo potrestán a celý útok od počátku provázely nejasnosti, které se nepodařilo nikdy vysvětlit – i když k odpovědnosti se přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.
Jak se podle vašich zjištění celý útok odehrál?
Před útokem se skupina soustředila v horách sousedního Ingušska, prostor uzavřela a střežila vojenská jednotka. V řadách bojovníků byli i teroristi, kteří v té době seděli v kriminále, jenže na přímluvu tajné služby FSB je pustili! Teroristi měli volnou cestu pro přesun do školy, kontrolní stanoviště, která tam normálně jsou, byla najednou neobsazená. Jak to vysvětlíte? Dvě stě metrů od školy se nacházelo okresní velitelství policie, kde má být v pohotovosti třicetičlenná jednotka. Jenže krátce před tím vyměnilo vedení policie okresního velitele. Ten předchozí pocházel z Beslanu, vyrostl tu a chodil do školy, kdo by ho chtěl nějak ovlivnit, měl by to těžké. Novému veliteli zavolali nadřízení a vydali pokyn: čekejte na rozkazy. Takže zatímco čekal, teroristé získávali čas a celou hodinu nerušeně naháněli po škole rukojmí.
Ella Kesajevová
Byli pak potrestáni za špatný výkon povinností?
Někoho museli postavit před soud. Takže se z nedbalosti zodpovídali policejní velitelé na úrovni okresu. Jenže než soud stačil rozhodnout, dorazila amnestie. Přišli o funkce, zůstali jim ale hodnosti i výsluhové příspěvky. Když jsme se ale ty lidi pokoušeli rozmluvit, řekli nám, že mají strach, aby jim třeba někdo nedal bombu do auta. Bylo to prominutí trestu výměnou za mlčení. Není náhoda, že po tragédii Státní duma přijala zákon o vertikále moci, který ruší přímé volby gubernátorů a šéfů regionálních celků (dnes už jsou tyto volby opět obnoveny - pozn. red.). Před tím měl prezident Putin s tímto důležitým zákonem v parlamentu problémy, po Beslanu si protlačil všechno, co chce.
Teď říkáte, že o útoku v Beslanu ruské tajné služby nejen věděly, ale dokonce ho inscenovaly. Někteří experti i zúčastnění tuto verzi odmítají. Závěry oficiálního vyšetřování ani soud s jedniným přeživším teroristou, který dostal doživotí, vás nepřesvědčily?
Naši beslanští vyšetřovatelé na případu pracovali tři dny. Pak Moskva poslala svůj federální tým složený ze šedesáti lidí, kteří si to od nich převzali a nikoho už k šetření ani do školy nepouštěli. Dosud nic spolehlivě neobjasnili, vyšetřuje se to dosud. A nepřesvědčil ani jediný přeživší z řad teroristů, Nur-Paša Kulajev, který dostal doživotí.
Co konkrétně děláte vy?
Máme rozsudky od Evropského soudu pro lidská práva a s těmi pracujeme dál. Tedy zkoušíme dávat žaloby na místní úrovni. A to není vždy jednoduché, protože podle novely trestního řádu se mohou soudy konat i jinde než v Severní Osetii, takže občas musíme absolvovat i desetihodinové cesty k jednomu jednání.
Ani za dvacet let jste to nevzdali?
Podívejte, máme třeba ulici hrdinů Specnazu (označení pro jednotky zvláštního nasazení, které zasahovaly ve škole pozn. red.), park Specnazu, v beslanské škole je muzeum Specnazu. To všechno je součástí budování mýtu o zachráncích, kteří ve skutečnosti stříleli do rukojmích. No a pokud by nebylo naše hnutí, byl by tento mýtus ještě silnější a neotřesitelný. Mého dědu zastřelilo NKVD během stalinských represí ve věznici ve Vladikavkazu, jednou za týden tam nastartovali traktor a popravovali. Byla to hrozná doba. A mě pak moje máma vychovala ve velmi ostražitém vztahu ke komunistům a k těm, co vládnou.
