Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. (23. srpna 2022)
VOLODYMYR ZELENSKYJ (44)
prezident Ukrajiny
„Rusko ráno zákeřně zaútočilo na naši zemi, stejně jako nacistické Německo za druhé světové války. K dnešnímu dni se naše země ocitly na opačných stranách světových dějin. Rusko se vydalo na cestu zla, ale Ukrajina se brání a nevzdá se své svobody bez ohledu na to, co si myslí Moskva,“ to byly jedny z prvních slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po začátku války.
Prezident země dodnes zůstává ústřední postavou a jeho projevy se prolínají celou válkou. Vžila se zejména hláška: „Potřebuji munici, ne odvoz.“
Před válkou přitom jeho podpora od lidu nebyla nijak závratná. Dokonce byl obviňován z účasti na korupci. To se však změnilo. Skrze své vystupování se mu podařilo stát se během války symbolem. Spojil své příznivce s oponenty a de facto takřka celou Ukrajinu. Aplaudovali mu v evropských parlamentech i v americkém Kongresu.
Ruská propaganda se mění, místo denacifikace hlásá osvobození Ukrajiny. Agresivitu ale doplňují obavy |
„Co je pro nás konec války? Říkali jsme: Mír. Nyní říkáme: Vítězství,“ uvedl včera Zelenskyj a jen podtrhl svou odhodlanost, kterou se vyznačuje od počátku války a která obyvatelstvo Ukrajiny strhla.
Ještě než se stal roku 2019 Zelenskyj prezidentem, byl pro Ukrajince oblíbeným komikem. Roku 1997 zvítězil v televizní humoristické soutěži Klub vtipných a pohotových. Jako herec ztvárnil roli učitele Holoboroďka, který v seriálu symbolicky stanul v čele státu. Byl rovněž manažerem televizní stanice Inter a studia Kvartal 95.
Starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Kličko
VITALIJ KLIČKO (51)
starosta Kyjeva
„Nejhorší nepřítel je teď panika,“ napsal na svém facebookovém profilu hned první den invaze kyjevský starosta Vitalij Kličko. Posléze se aktivně účastnil bojů na frontě a byl zejména v jejím počátku jednou z hlavních tváři ukrajinského vzdoru. Pohyboval se mezi lidmi a neustále pro ně byl morální podporou. A to především v průběhu jara, kdy boje probíhaly v obcích nedaleko Kyjeva.
V dubnu pro Českou televizi uvedl následující: „Je to krvavá, prokletá, nepotřebná válka… Ale my nikdy neprohrajeme, my radši umřeme, než bychom se vzdali.“ Ruské válečné tažení označil za genocidu. Kličko je bývalým několikanásobným šampionem těžké váhy v boxu. Odchod ze scény oficiálně ohlásil v roce 2013. Svou politickou dráhu však odstartoval již dříve.
Během ukrajinských prezidentských voleb v roce 2004 a následující oranžové revoluce otevřeně podporoval kandidaturu budoucího prezidenta země Viktora Juščenka. Po jeho zvolení mu dělal poradce. Později založil stranu s názvem Ukrajinská demokratická aliance pro reformu (UDAR) a roku 2012 za ni byl zvolen do parlamentu. Během Euromajdanu v letech 2013–2014 pak napomohl ke svrhnutí prezidenta Viktora Janukovyče a následně podpořil pozdějšího vítěze prezidentských voleb Petra Porošenka. Starostou Kyjeva je od roku 2014.
Ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov.
OLEXIJ REZNIKOV (56)
ukrajinský ministr obrany
Již na počátku války byl Olexij Reznikov jednou z postav, které se nejčastěji objevovaly po boku prezidenta Zelenského v pravidelných ranních videích. Při prvním vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem v březnu letošního roku to byl právě on, kdo dojednával humanitární koridory. A viditelnou postavou zůstává nadále.
„Ukrajina pokračuje v boji a náš cíl je obnovit suverenitu a celistvost našeho státu,“ řekl tento měsíc na konferenci v Kodani. Rusko označil za teroristický stát, jenž nerespektuje lidská práva.
Ministrem obrany je od loňského listopadu a prezident Zelenskyj si ho vybral v době, kdy jemu samotnému klesala popularita. Reznikov měl podle médií být tím, kdo mu pomůže znovu získat plusové body. Umí totiž velmi dobře vystupovat na veřejnosti a navíc má za sebou poměrně zajímavou minulost. V roce 2004 během takzvané oranžové revoluce podával žalobu na falzifikaci voleb jménem prezidentského kandidáta Viktora Juščenka. Když byl kyjevským městským zastupitelem, měl na starosti organizaci kulturně významných akcí – hudební Eurovize 2017 či finále fotbalové Ligy mistrů o rok později. Působil v ukrajinské vládě, mimo jiné jako místopředseda.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu
SERGEJ ŠOJGU (67)
ruský ministr obrany
V ruské politické elitě je Šojgu dlouholetou stálicí. Mezi lety 1991 a 2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Šéfem obranného resortu se stal posléze. Za tu dobu dokázal zreformovat a zmodernizovat ruskou armádu. Pár týdnů po začátku invaze však náhle zmizel z veřejného prostoru. Podle některých zdrojů měl po kritice postupu vojsk od Putina dostat infarkt.
Po pár týdnech se ale vrátil v plné síle a opět se ostře vymezuje proti Západu. Naposledy dle agentury TASS obvinil NATO z nároků na světovou nadvládu. Po nedávných explozích na Krymu pak zkritizoval Západ za to, že poskytl Ukrajincům kromě dodávek zbraní i podrobné zpravodajské informace a odborníky.
„Vyber si, Ivane.“ Ukrajinci změnili podobu války, jejich obrana může vstoupit do dějin vojenství |
Za Rusko Šojgu podepisoval minulý měsíc v Istanbulu velmi důležitou dohodu umožňující vývoz až 25 milionů tun Ruskem blokovaného obilí z ukrajinských černomořských přístavů.
K prezidentu Vladimirovi Putinovi měl dlouhodobě velmi blízko a jako ministr obrany má odpovědnost i za činnost vojenské tajné služby GRU. Ta údajně stojí za pokusy otrávit opozičního politika Alexeje Navalného či bývalého agenta Sergeje Skripala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během návštěvy Káhiry (24. července 2022)
SERGEJ LAVROV (72)
ruský ministr zahraničí
V čele ruského ministerstva zahraničí stojí Sergej Lavrov už osmnáct let a navenek je jednou z hlavních tváří současného Ruska. Jeho vliv uvnitř Kremlu je však dle expertů podstatně nižší.
Byl to právě on, kdo bezprostředně po začátku invaze představoval světu příběh o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země. Ohlas vzbudilo také jeho popírání masakru v Buči. Ukrajinské úřady uvedly, že během předchozího řádění Rusů zemřelo přes 300 civilistů, a označily jej za genocidu. Lavrov však prohlásil, že šlo o falešný a zinscenovaný útok proti Rusku.
Nyní je jeho cílem hledání spojenců Moskvy. Koncem minulého měsíce vyrazil na turné po Africe. „Určitě pomůžeme ukrajinskému lidu zbavit se režimu, který je naprosto protilidový a protihistorický,“ uvedl třeba v egyptské Káhiře. V letech 1994–2004 působil jako stálý zástupce Ruska při Organizaci spojených národů (OSN) a dle periodika Foreign Policy se proslavil třeba tím, že v roce 2003 odmítl přestat kouřit. Stěžoval si přitom, že tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan mu nemá co zakazovat.
Dmitrij Medveděv na schůzce u Rostova na Donu (21. července 2022)
DMITRIJ MEDVEDĚV (56)
místopředseda ruské Bezpečnostní rady
Od zahájení ruské invaze zásobuje sociální sítě pravidelně výpady proti Kyjevu i Západu. Tento bývalý prezident Ruské federace například koncem července zveřejnil mapu budoucí Ukrajiny, kde její větší část byla pod ruskou okupací.
„Jeho role v současné politické realitě není zcela jasná. Pokud ale odhlédneme od jeho veřejných vystoupení, tak není příliš vidět, že by měl výrazný vliv na rozhodovací proces,“ řekl o Medveděvovi tento měsíc šéf think-tanku Petrohradská politika Michail Vinogradov.
V letech 2008–2012 Medveděv působil ve funkci prezidenta. Experti tehdy usuzovali, že bude liberálnější než Vladimir Putin, dokonce jej označovali jako ruského Baracka Obamu. Poté byl osm let předsedou vlády a od roku 2020 je místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace. Nyní působí jako hlásná trouba radikálních názorů.
Nedávno reagoval slovy „absolutní blábol“ na obvinění, že Rusové stojí za útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu. Dodal, že tomu nemůže věřit ani „tupé rusofobní publikum“.
