Ochotu vyslat své vojáky na ještě nedávno válčící Blízký východ včera naznačilo Turecko. To je sice sekulární, přinejmenším podle statistik ale převážně muslimskou zemí. Zároveň je ovšem členským státem NATO a udržuje úzké vztahy s Izraelem. „V principu jsme se rozhodli, že se budeme (mise OSN) účastnit,“ řekl na včerejší tiskové konferenci mluvčí turecké vlády. Podle zpráv z místního tisku by příspěvek Ankary mohl čítat mezi 600 až 1200 muži.
Vyslání vojáků má ale v Turecku i své odpůrce, jedním z nich je přímo prezident Ahmed Necdet Sezer. „Není na Turecku, aby bránilo národní zájmy jiných zemí,“ uvedl. Podle něj má turecká armáda jiné starosti - například boj proti kurdským separatistům. Turecko ale není jedinou zemí, která by mohla přispět „muslimskými“ vojáky. Tou další je paradoxně Rusko. Moskva zvažuje vyslání asi dvou tisícovek vojáků, z nichž většinu by mohli tvořit právě vyznavači islámu.
Čečenské zkušenosti
Mezi prvními se totiž pro libanonskou misi nabídli Čečenci. Promoskevský premiér této kavkazské republiky Ramzan Kadyrov pokládá své jednotky za „ideální základ“ ruského mírového kontingentu, který by měl v rámci mise OSN nastolovat mít na Blízkém východě. Kadyrovova nabídka je ale pro řadu ruských generálů nepřijatelná. Jeho oddíly - tzv. kadyrovci - mají polooficiální charakter a jsou tvořeny především partyzány, kteří k čečenskému promoskevskému vůdci přeběhli, a zločinci, kteří se tak vyhýbají postihu. Čečenci jsou navíc proslulí antisemitismem. Moskva tyto oddíly toleruje jen proto, že Kadyrov zatím respektuje rozhodnutí Kremlu. „Naši vojáci prošli složitou školou během války v Čečensku, mají vynikající přípravu, tvrdou disciplínu a mohou se ctí reprezentovat Rusko v rámci mírového kontingentu OSN,“ nedává se nicméně odradit Kadyrov. Ruský tisk k tomu pak dodává, že vyslání jeho oddílů pod ruskou vlajkou by mělo symbolický význam - demonstrovalo by to příslušnost Čečenska k Ruské federaci.
Ruští stratégové ale raději hledají náhradní řešení. I když ruská armáda není vytvářena podle náboženského principu, dvě jednotky složené jen z muslimů existují - prapory „Východ“ a „Západ“, které operují pod ruským velením v Čečensku. I jejich činnost byla provázena řadou skandálů včetně obvinění z rabování, únosů a vražd, přesto jsou považovány za vhodnější.
