"Schválení rezoluce bylo neodpovědným krokem, který ve velmi citlivém období ztíží vztahy s naším přítelem a spojencem," uvedla v prohlášení turecká vláda.
Výbor rezoluci schválil v době, kdy se turecký premiér Recep Tayyip Erdogan chystá požádat parlament, aby schválil zásahy turecké armády v severním Iráku. Turecko se dlouhodobě potýká s kurdskými povstalci na jihovýchodě země, kteří podle Ankary operují také ze sousedního Iráku.
"Toto nepřijatelné rozhodnutí výboru sněmovny nemá žádný podklad a nerespektuje Turky," prohlásil Gül. "Bohužel někteří politici ve Spojených státech nebyli dobře informováni a opět upřednostnili obětování velkých věcí ve prospěch malých problémů domácí politiky. Není to čin, který by sloužil ke cti představitelům takového národa, jako jsou USA," dodal.
Americké ministerstvo zahraničí přijetí rezoluce, kterou výbor Sněmovny reprezentantů odhlasoval navzdory varování prezidenta George Bushe, označilo za politováníhodné. V textu prohlášení upozornilo, že ke zločinu došlo za Otomanské říše, tedy před vznikem Turecké republiky.
Také podle Bílého domu rezoluce poškodí vztahy s Tureckem, které hraje významnou logistickou úlohu v irácké válce. Podstatná část zásob pro americké jednotky v Iráku prochází přes tureckou základnu Incirlik. Pro Američany v Iráku také pracují tisíce řidičů kamionů z Turecka.
Turecko má druhou největší armádu ze spojenců v NATO a hraje v neklidné oblasti Blízkého východu klíčovou úlohu. Pokud by se rozhodlo k vojenským operacím v severním Iráku, jako v letech 1995 a 1997, mohlo by to destabilizovat irácký Kurdistán, který je nejklidnější oblastí země.
Proti rezoluci se ozvali i další turečtí představitelé. "To je výsledek, jaký si Turecko nezasluhuje," řekl podle agentury zahraničněpolitický poradce tureckého premiéra Egemen Bagis. "Naší snahou nyní bude zabránit předložení rezoluce plénu sněmovny, a pokud se tak přesto stane, zabránit jejímu odhlasování," dodal.
Ve středu demonstrovaly před zastupitelskými úřady USA v Ankaře a Istanbulu stovky lidí proti přijetí rezoluce. Někteří z demonstrantů prý vykřikovali protiamerická hesla. Americká ambasáda v Turecku v této souvislosti upozornila, že bude-li rezoluce přijata, Američané žijící v Turecku budou zřejmě muset čelit dalším protestním demonstracím a možná i násilnostem.
Řada západních historiků však uznává, že během pronásledování v roce 1915 zahynulo v Turecku až 1,5 milionu příslušníků arménské menšiny, což může naplňovat podstatu genocidy.
Výbor rezoluci schválil v době, kdy se turecký premiér Recep Tayyip Erdogan chystá požádat parlament, aby schválil zásahy turecké armády v severním Iráku. Turecko se dlouhodobě potýká s kurdskými povstalci na jihovýchodě země, kteří podle Ankary operují také ze sousedního Iráku.
"Toto nepřijatelné rozhodnutí výboru sněmovny nemá žádný podklad a nerespektuje Turky," prohlásil Gül. "Bohužel někteří politici ve Spojených státech nebyli dobře informováni a opět upřednostnili obětování velkých věcí ve prospěch malých problémů domácí politiky. Není to čin, který by sloužil ke cti představitelům takového národa, jako jsou USA," dodal.
Americké ministerstvo zahraničí přijetí rezoluce, kterou výbor Sněmovny reprezentantů odhlasoval navzdory varování prezidenta George Bushe, označilo za politováníhodné. V textu prohlášení upozornilo, že ke zločinu došlo za Otomanské říše, tedy před vznikem Turecké republiky.
Také podle Bílého domu rezoluce poškodí vztahy s Tureckem, které hraje významnou logistickou úlohu v irácké válce. Podstatná část zásob pro americké jednotky v Iráku prochází přes tureckou základnu Incirlik. Pro Američany v Iráku také pracují tisíce řidičů kamionů z Turecka.
Turecko má druhou největší armádu ze spojenců v NATO a hraje v neklidné oblasti Blízkého východu klíčovou úlohu. Pokud by se rozhodlo k vojenským operacím v severním Iráku, jako v letech 1995 a 1997, mohlo by to destabilizovat irácký Kurdistán, který je nejklidnější oblastí země.
Proti rezoluci se ozvali i další turečtí představitelé. "To je výsledek, jaký si Turecko nezasluhuje," řekl podle agentury zahraničněpolitický poradce tureckého premiéra Egemen Bagis. "Naší snahou nyní bude zabránit předložení rezoluce plénu sněmovny, a pokud se tak přesto stane, zabránit jejímu odhlasování," dodal.
Ve středu demonstrovaly před zastupitelskými úřady USA v Ankaře a Istanbulu stovky lidí proti přijetí rezoluce. Někteří z demonstrantů prý vykřikovali protiamerická hesla. Americká ambasáda v Turecku v této souvislosti upozornila, že bude-li rezoluce přijata, Američané žijící v Turecku budou zřejmě muset čelit dalším protestním demonstracím a možná i násilnostem.
Řada západních historiků však uznává, že během pronásledování v roce 1915 zahynulo v Turecku až 1,5 milionu příslušníků arménské menšiny, což může naplňovat podstatu genocidy.
