Erdogan ve středu Scholzovi řekl, že Švédsko udělalo kroky správným směrem v potírání teroristických skupin. Těmi turecké úřady myslí Stranu kurdských pracujících (PKK) či jiné militantní kurdské skupiny. Podle Erdogana však Švédsko stále povoluje demonstrace a jiné aktivity sympatizantům těchto organizací, což je podle Erdogana nepřijatelné.
Uvedl to v den, kdy před největší mešitou ve Stockholmu muž roztrhal a spálil jeden výtisk koránu. Uspořádání, které švédská policie povolila ve středu, bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá. Policie na místě zatkla jednoho muže, který se pokoušel házet kameny.
O nepřijatelnosti členství Švédska v Severoatlantické alianci se turecký prezident vyjádřil i při nedávném telefonátu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
„Nastal čas, abychom Švédsko přivítali jako plnohodnotného člena NATO,“ řekl přesto ve středu Stoltenberg. O tureckých výhradách budou jednat příští týden představitelé Turecka, Švédska, Finska a NATO. Schůze v obdobném formátu se odehrála v polovině června v Ankaře, žádný průlom však nepřinesla.
Také maďarský parlament nebude před prázdninami hlasovat o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. S odkazem na program nadcházející schůze parlamentu o tom informoval maďarský web hvg.hu. Informaci posléze potvrdila na Facebooku také opoziční poslankyně Ágnes Vadaiová.
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula, ačkoliv členové kabinetu tvrdí, že členství severské země v alianci podporují. Opozice Orbána kritizuje a obviňuje jej, že odsouvání ratifikace souvisí s jeho náklonností k Rusku a režimu prezidenta Vladimira Putina.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková, která vzešla z Orbánovy vládní strany Fidesz, přitom na počátku března vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Švédska - a tehdy ještě i Finska - do Severoatlantické aliance „co nejdříve“.
Kvůli postoji Maďarska by se tak v parlamentu o švédském členství v alianci mohlo hlasovat nejdříve na podzim, píše agentura AP. Pokud se to potvrdí, Švédsko se nestane členem aliance před jejím červencovým summitem ve Vilniusu.
A to přesto, že k brzkému přijetí Švédska do NATO vyzval na začátku tohoto měsíce americký prezident Joe Biden, podle kterého by se severská země měla stát členem co nejdříve. Podobně se vyjádřili i další představitelé spojeneckých zemí. Vedle Turecka žádost o vstupu do aliance stále neratifikovalo také Maďarsko.
Požadavky jsme splnili, míní Švédové
Samotné Švédsko se domnívá, že splnilo turecké požadavky obsažené v memorandu, které bylo podepsáno na summitu NATO loni v červnu. Memorandum podepsalo i Finsko, které podalo žádost o vstup do aliance společně se sousední zemí. Finskou žádost ratifikoval i turecký parlament, takže země se stala členem vojenského paktu v dubnu.
I po květnových volbách má Erdoganův blok v parlamentu většinu, vstup Švédska do NATO podporovala i část turecké opozice. Proces ratifikace v parlamentu tak může být relativně rychlý.
V případě Finska mezi prezidentovým oznámením, že Turecko dá svůj souhlas se vstupem země do aliance, a konečným hlasováním parlamentu uplynuly zhruba dva týdny. Někteří představitelé zemí NATO se netají tím, že by rádi uvítali Švédsko v řadách aliance na summitu ve Vilniusu, který se uskuteční 11. a 12. července.
Do NATO už oficiálně vstoupilo Finsko:
