Lidovky.cz: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před pár dny prohlásil, že je třeba vyvíjet tlak na Turecko kvůli rostoucí migraci. Jak se k tomu staví Ankara?
S velkým znepokojením sledujeme veřejná prohlášení o tom, že je třeba vyvinout tlak na Turecko kvůli rostoucímu počtu syrských uprchlíků přicházejících do EU z naší země. Domnívám se, že tato prohlášení neodpovídají současnému stavu věcí, pokud jde o vztahy Turecka a EU v oblasti migrace. Na Turecko je již nyní vyvíjen příliš velký tlak a zátěž v podobě nelegální migrace. Turecko přitom své závazky vůči EU plní, EU ale jen částečně. Dříve než bude EU cokoli požadovat od Turecka, které hostí 3,7 milionu Syřanů a půl milionu dalších Asiatů a Afričanů s náklady ne menšími než 45 miliard eur, musí splnit své vlastní závazky vůči Syřanům i Turecku.
Českem proudí migranti ze Sýrie. Policie je chytá v lesích i v pronajatých autech, jen v září našla 2500 lidí |
Přebíráme na sebe největší břemeno nelegální migrace v Evropě. Většina uprchlíků si přeje přejít do zbytku Evropy, nikoli do Turecka. Jedná se tedy o evropský problém. Proto potřebujeme střednědobou nebo dlouhodobou strategii řízení migrace, která by tento problém řešila. Měli bychom se zaměřit na spravedlivé sdílení zátěže spojené s usazováním a finančními náklady, usnadnění dobrovolných návratů a zlepšení podmínek ve zdrojových zemích, nejnaléhavěji v severní Sýrii a Afghánistánu.
Lidovky.cz: Česko bude na začátku října hostit neformální summit EU a spekuluje se i o turecké účasti, proti které se ale část unijních zemí vymezuje. Obdržel už prezident Recep Erdogan oficiální pozvání na summit?
Očekáváme ho, ale zatím jsme oficiální pozvání pro prezidenta Erdogana na pražský summit neobdrželi. Ještě před několika lety bývaly kandidátské země na summity EU zvány. Demonstrovalo to evropskou jednotu a zároveň to kandidátské země povzbuzovalo. V současné době však EU diskriminuje Turecko, protože na summity EU a západního Balkánu je pravidelně zváno šest dalších kandidátských a potenciálních kandidátských zemí. A ačkoli je Turecko kandidátskou zemí už od roku 1999, není na tyto summity ani na ministerská zasedání zváno.
Turecký velvyslanec v Česku Egemen Bagis
Lidovky.cz: Měla by tedy Ankara zájem o účast na pražském summitu?
Ano. Jako kandidátská země musí být Turecko zváno. Pražský summit se týká Evropského politického společenství (EPS), které bylo navrženo především jako přechodný proces před samotným vstupem do EU. Proto nejen jako kandidátská země, ale také jako evropský národ přispívající v mnoha oblastech, by se Turecko a jeho představitelé měli zúčastnit summitu EPS.
Lidovky.cz: Jaký je pohled Turecka právě na ono evropské politické společenství, koncept, s nímž přišel francouzský prezident Macron?
Francouzský prezident navrhl Evropské politické společenství, které předseda Evropské rady Michel po ruské agresi přejmenoval na Evropské geopolitické společenství, tváří v tvář deseti potenciálním kandidátským či uchazečským zemím, včetně Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Všichni víme, že neexistuje žádná rychlá cesta a členství v EU vyžaduje splnění podmínek, přípravu, reformy, sladění a čas. Pokud nebude EPS předkládáno jako alternativa ke členství v EU a pokud přispěje a urychlí přístupový proces, bude pro kandidátské země i EU užitečný.
Je v zájmu celé Evropy, aby Turecko v EPS bylo. Můžeme být cenným přínosem v mnoha oblastech, jako je bezpečnost, obrana, energetická bezpečnost, hospodářské oživení, řízení migrace, změna klimatu, prevence radikalizace a souladu mezi Západem a Východem.
Lidovky.cz: Jak Ankara hodnotí současný stav vztahů se sedmadvacítkou?
Od EU potřebujeme férové zacházení. Kvůli kyperské otázce a maximalistickým a iracionálním požadavkům Řecka ohledně Egejského moře a Východního Středomoří jsou vztahy mezi Tureckem a EU zablokovány. Kyperští Řekové a Řekové zneužívají svého práva veta a solidarity v EU vůči Turecku v naději, že budou moci prosadit své nároky. To blokuje přístupová jednání, která mají být technická, a paralyzuje spolupráci.
Tato patová situace bohužel také odrazuje od reforem pro sladění s kodaňskými politickými kritérii a acquis EU. Být členem EU nemůže znamenat, že máte ve všem pravdu. Mimochodem, EU nemá žádné pravomoci ani jurisdikci v oblasti vymezování hranic nebo námořních zón mezi zeměmi. Proto by Unie měla zůstat mimo bilaterální spory, jak to dělala a dělá v podobných případech mezi Slovinskem a Chorvatskem a Kosovem a Srbskem.
Můžeme přijít náhle, i v noci. Řecko se nám nevyrovná, vyhrožuje Erdogan |
Lidovky.cz: Jakou diplomatickou roli nyní hraje Turecko ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem? Můžete přispět k ukončení války?
Od počátku války rozhodně odmítáme nezákonné a nespravedlivé jednání Ruska a poskytujeme Ukrajině všestrannou podporu. Současně diplomaticky jednáme s oběma stranami s cílem ukončit nepřátelské akce. Strategické partnerství s Ukrajinou a pracovní vztahy s Ruskem jsou v tomto ohledu přínosem pro naše úsilí.
Na počátku března jsme v Antalyi svolali ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny, což byl první politický kontakt mezi oběma zeměmi. Devětadvacátého března se v Istanbulu uskutečnilo setkání ukrajinské a ruské technické delegace, první svého druhu mimo Bělorusko. Na závěr jednání zástupci obou zemí oznámili, že došlo k nejvýznamnějšímu pokroku od začátku krize.
Přestože byla jednání vzhledem k vývoji na místě pozastavena, stále věříme, že legitimního, udržitelného a spravedlivého míru lze dosáhnout prostřednictvím diplomacie a jednání. Měli bychom usilovat o spravedlivý výsledek dříve, než zemřou další Ukrajinci. Proto přikládáme velký význam tomu, aby diplomatická cesta byla k dispozici, kdykoli to bude potřeba. Istanbulská dohoda o vývozu ukrajinského obilí prokázala správnost tohoto přístupu. Podařilo se zabránit velké potravinové krizi.
Lidovky.cz: Prezident Erdogan se nabídl, že zprostředkuje v Turecku setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského. Jak se tato iniciativa vyvíjí?
Náš prezident při svých nedávných osobních setkáních s prezidentem Putinem i prezidentem Zelenskym upozornil na naléhavou potřebu obnovit jednání. Vyjádřil rovněž naši připravenost přijmout oba vedoucí představitele v Istanbulu k přímým rozhovorům. Přestože se obě strany v současné době zdráhají setkat, budeme tuto nabídku i nadále udržovat na stole, protože jsme přesvědčeni, že je to za těchto okolností nejlepší přístup.
