„Dnes večer dodržujeme sliby, které jsme dali Finsku,“ řekl krátce před hlasováním poslanec vládnoucí strany Akif Cagatay Kilic.
Finsko, které s Ruskem sdílí hranici 1300 kilometrů, je nyní jen několik formalit od toho, aby se stalo 31. členem NATO. Úředníci očekávají, že proces bude dokončen již příští týden.
Finsko a Švédsko se ze strachu, že budou dalším cílem po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce, vzdaly své tradiční pozice vojenské neangažovanosti a v květnu 2022 požádaly o členství v NATO.
Přijetí nové země vyžaduje jednomyslnost všech členských zemí.
Finsko se může stát členem NATO v řádu dní
Finsko se může stát 31. členem NATO v řádu dní. Agentuře DPA ještě před tureckým hlasováním to řeklo několik nejmenovaných diplomatů. Pokud vše půjde podle plánu, potvrdí začlenění Finska ministři zahraničí aliančních zemí příští úterý a ve středu na zasedání v Bruselu.
Poté bude potřeba učinit další formální kroky. Patří mezi ně, že Turecko musí svou ratifikaci přístupového protokolu oznámit americkému ministerstvu zahraničí, které slouží jako takzvaný depozitář zakládající smlouvy NATO a má na starosti registraci dokumentů souvisejících se Severoatlantickou smlouvou.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak může Finsko oficiálně pozvat k přistoupení k Severoatlantické smlouvě. Pokud s tím bude Finsko souhlasit a nechá uložit příslušné dokumenty ve Washingtonu, stane se oficiálně členem. Finská vlajka bude slavnostně vyvěšena před sídlem NATO v Bruselu.
Švédsko stále čeká na souhlas Turecka
Žádost Švédska je stále pozastavena kvůli Erdoganovým požadavkům na řešení určitých problémů souvisejících s bezpečností. Ankara vyčítá především Švédsku laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím. Turecko tím míní především zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena.
Maďarsko minulý týden schválilo žádost Finska pro vstup do NATO, ale hlasování o Švédsku ještě nebylo zařazeno na parlamentní agendu. Mluvčí maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu vyzval Švédsko, aby „vyčistilo vzduch“ a řešilo „velké množství stížností“, aby parlament ratifikoval svou nabídku. Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou Orbánovy politiky v minulosti.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström ve čtvrtek řekl, že už si není tak jistý vstupem své země do NATO do července. Poukázal přitom na náznaky námitek ze strany Maďarska. Minulý týden šéf švédské diplomacie řekl, že je „bez debat“, že Švédsko se přičlení v době kolem červencového summitu NATO ve Vilniusu. V rozhovoru s agenturou TT svá slova korigoval. „Myslím, že ‚nadějné‘ je v tomto kontextu lepší,“ řekl. Zaznamenal prý vyjádření z posledních dnů, zejména ze strany Maďarska, což ho prý opravňuje ke změně volby slov.
