Dohody bylo dosaženo po několika dnech ostrých vyjednávání s Kyprem, který podmiňoval svůj souhlas normalizací vztahů s Ankarou. Kapitola o vědě a výzkumu je nejméně kontroverzní z celkem 35 kapitol, na nichž se Turecko s EU musí shodnout. Neobsahuje žádnou legislativu, a proto mohla být v pondělí pozdě večer v Lucemburku otevřena a hned uzavřena.
Kypr to po několika dnech odporu umožnil poté, co EU připomněla Turecku povinnost rozšířit celní unii i na nové členské státy EU, tedy i na Kypr. De facto tedy půjde o normalizaci vztahů s řeckou částí Kypru, která se před dvěma lety stala členem EU. Ankara zatím nepovoluje lodím a letadlům z této části ostrova přístup do svých přístavů a na letiště.
Turecko má čas na rozšíření celní unie do konce roku. Pokud Ankara "nebude dodržovat plně své závazky, ovlivní to celkový pokrok v jednání", uvádí text závěrečného dokumentu ze schůzky. Podle nizozemského ministra zahraničí Bernarda Blota tím EU Ankaře jasně hrozí přerušením vstupních rozhovorů, pokud v tureckém přístupu nedojde k viditelné změně.
"Je to první krok na cestě, jejíž každá etapa bude muset být schválena všemi členy EU," řekla rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, jejíž země EU předsedá. Připomněla ale, že unie vyslala v pondělí Turecku varovný signál.
Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül čekal v Ankaře, až se ministři EU dohodnou a do Lucemburku dorazil až pozdě večer. Označil dohodu za "důležitý milník", ale také varoval, že Turecko bude zase požadovat konec izolace turecké části Kypru.
Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn v pondělí varoval Ankaru, že musí dosáhnout rychlého pokroku v reformách, které se týkají svobody vyjadřování, práv náboženských menšin a kurdské menšiny. Evropská komise připravuje zprávu o Turecku na přelom října a listopadu.
Turecká kandidatura na vstup do EU je dlouhodobě kontroverzním tématem. Složitý začátek není dobrým znamením pro přístupové rozhovory, které Turecko zahájilo loni v září a které podle předpokladů potrvají minimálně deset let. Kypr navíc považuje pondělní výsledek za své vítězství a dal již najevo, že se nebude rozpakovat použít práva veta v případě dalších kapitol.
Gül ale v pondělí varoval před tím, aby odpovědnost za případný neúspěch byla jen na Turecku. Podle něj EU především nikdy neměla přijmout rozdělený Kypr poté, co kyperští Řekové odmítli v roce 2004 mírový plán OSN na sjednocení ostrova.
Kypr byl rozdělen v roce 1974 po invazi Turecka do severní části ostrova, kterou nyní jako stát uznává pouze Turecko. Invaze byla reakcí na pokus o převrat kyperských Řeků, kteří chtěli připojit Kypr k Řecku, kde tehdy vládla vojenská junta.
Kypr to po několika dnech odporu umožnil poté, co EU připomněla Turecku povinnost rozšířit celní unii i na nové členské státy EU, tedy i na Kypr. De facto tedy půjde o normalizaci vztahů s řeckou částí Kypru, která se před dvěma lety stala členem EU. Ankara zatím nepovoluje lodím a letadlům z této části ostrova přístup do svých přístavů a na letiště.
Turecko má čas na rozšíření celní unie do konce roku. Pokud Ankara "nebude dodržovat plně své závazky, ovlivní to celkový pokrok v jednání", uvádí text závěrečného dokumentu ze schůzky. Podle nizozemského ministra zahraničí Bernarda Blota tím EU Ankaře jasně hrozí přerušením vstupních rozhovorů, pokud v tureckém přístupu nedojde k viditelné změně.
"Je to první krok na cestě, jejíž každá etapa bude muset být schválena všemi členy EU," řekla rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, jejíž země EU předsedá. Připomněla ale, že unie vyslala v pondělí Turecku varovný signál.
Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül čekal v Ankaře, až se ministři EU dohodnou a do Lucemburku dorazil až pozdě večer. Označil dohodu za "důležitý milník", ale také varoval, že Turecko bude zase požadovat konec izolace turecké části Kypru.
Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn v pondělí varoval Ankaru, že musí dosáhnout rychlého pokroku v reformách, které se týkají svobody vyjadřování, práv náboženských menšin a kurdské menšiny. Evropská komise připravuje zprávu o Turecku na přelom října a listopadu.
Turecká kandidatura na vstup do EU je dlouhodobě kontroverzním tématem. Složitý začátek není dobrým znamením pro přístupové rozhovory, které Turecko zahájilo loni v září a které podle předpokladů potrvají minimálně deset let. Kypr navíc považuje pondělní výsledek za své vítězství a dal již najevo, že se nebude rozpakovat použít práva veta v případě dalších kapitol.
Gül ale v pondělí varoval před tím, aby odpovědnost za případný neúspěch byla jen na Turecku. Podle něj EU především nikdy neměla přijmout rozdělený Kypr poté, co kyperští Řekové odmítli v roce 2004 mírový plán OSN na sjednocení ostrova.
Kypr byl rozdělen v roce 1974 po invazi Turecka do severní části ostrova, kterou nyní jako stát uznává pouze Turecko. Invaze byla reakcí na pokus o převrat kyperských Řeků, kteří chtěli připojit Kypr k Řecku, kde tehdy vládla vojenská junta.
