Erdogan Bidenovi řekl, že Spojené státy mají „historickou odpovědnost“ za příměří v Pásmu Gazy. Podle něj by se příměří dalo rychle dosáhnout, pokud by Spojené státy ukončily svou „nepodmíněnou podporu“ Izraeli. Pokud by izraelské vojenské tažení pokračovalo delší dobu, tak by podle něj mohlo mít globální negativní dopady.
Erdogan Izrael za útoky na Pásmo Gazy tvrdě kritizuje a od vypuknutí konfliktu několikrát uvedl, že Izrael se při úderech na toto palestinské území chová jako teroristický stát. Palestinské hnutí Hamás pak označil za osvoboditele přes krvavý útok ozbrojenců hnutí na jich Izraele, který 7. října letošního roku nynější válku zapříčinil.
Erdogan s Bidenem mluvil podle kanceláře tureckého prezidenta také o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance, což podle agentury Reuters potvrdil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, a o prodeji 40 letounů F-16 Turecku, jehož schválení čeká v Kongresu.
Další podrobnosti kancelář tureckého prezidenta nezmínila. Pro schválení svého vstupu do NATO potřebuje Švédsko také ratifikaci ze strany maďarského parlamentu.
V posledních týdnech dává Erdogan najevo, že ratifikace švédského členství v NATO bude postupovat souběžně se schválením prodeje stíhaček Turecku v Kongresu. Dříve při tom Ankara tvrdila, že vstup Švédska do NATO blokuje, protože není spokojena s tím, jak tato severská země potírá organice, které Turecko považuje za teroristické, a jejich příznivce.
Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG působící na severu Sýrie. Turečtí činitelé také Stockholmu vyčítali, že umožňuje pálení islámské posvátné knihy korán na veřejnosti.
