Erdogan a Putin spolu hovořili také o bilaterálních vztazích mezi Ankarou a Moskvou a rovněž o energetice a boji proti terorismu, uvedl úřad tureckého prezidenta.
Účast na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, Moskva pozastavila v reakci na útoky bezpilotních strojů v Sevastopolu na konci října. Začátkem listopadu se ale Rusové k dohodě o vývozu obilí vrátili poté, kdy od Ukrajiny obdrželi záruky, že nepoužije koridor k bojovým operacím.
Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím.
V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.
Brusel se bojí vztahu Turecka a Ruska
Evropská komise se na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem dívá s obavami. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.
To, že se Turecko nepřidalo k unijním sankcím proti Rusku, podle Borrella vzbuzuje rostoucí obavy. Turecko a Evropská unie totiž tvoří takzvanou celní unii. To znamená, že zboží prodané do Turecka, které lze použít pro civilní a vojenské účely, by mohlo skončit v Rusku.
Borrell proto vyzval Ankaru, aby neumožňovala Moskvě obcházet sankce. Brusel očekává, že Turecko a další země, jež chtějí vstoupit do EU, se k unijním sankcím přidají.
Podle deníku Le Monde se Turecko stává obchodní platformou pro Rusko. Ruské ministerstvo hospodářství v říjnu oznámilo, že za první tři čtvrtletí roku se objem obchodu mezi oběma zeměmi meziročně zdvojnásobil na 47 miliard dolarů (přes bilion korun) a Turecko by se mohlo letos stát jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Ruska.
Ankara nezavedla omezení na lety z a do Ruska či vízovou povinnost pro ruské občany. Moskva s Ankarou také jednají o vybudování centra pro vývoz plynu do Evropy, které by mohlo částečně nahradit poničené plynovody Nord Stream v Baltickém moři.
