2. června 2016 11:09, aktualizováno  15:14 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Němci rozhodli: Masakry Arménů byly genocida. Turecko odvolalo velvyslance

Svět si v roce 2015 připomínal 100leté výročí začátku genocidy spáchané na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svět si v roce 2015 připomínal 100leté výročí začátku genocidy spáchané na... | foto: Wikipedia

ANKARA Německý Spolkový sněm ve čtvrtek označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Schválená rezoluce přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim. Poslanci zdůraznili, že rezoluce neznamená obviňování současné turecké vlády, přesto Ankara odvolala svého velvyslance v Německu ke konzultacím a obvinila „rasistickou arménskou lobby“.

Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“.

Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů,...

Turecko se zlobí, Arméni slaví

Turecký premiér Binali Yildirim obvinil z údajně chybného rozhodnutí německého parlamentu o arménské genocidě arménskou lobby, kterou označil za rasistickou. Yildirim také vyjádřil názor, že „chybné rozhodnutí“ německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby“.

Ankara již reagovala odvoláním svého velvyslance v Německu ke konzultacím. Zároveň si turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého chargé d’affaires v Ankaře k podání vysvětlení.

Smířlivá Merkelová

  • Vztahy Německa a Turecka jsou navzdory některým názorovým rozdílům široké a silné, prohlásila Angela Merkelová na tiskové konferenci."Je toho mnoho, co Německo a Turecko pojí, a i když máme rozdílné názory na některé jednotlivé věci, šíře našich vztahů, naše přátelství, naše strategické vazby jsou skvělé," uvedla kancléřka.
  • Berlín chce mít podle Merkelové nadále dobré vztahy s Ankarou, podporuje ale i dialog mezi Tureckem a Arménií.

O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.

Svou reakci na twitteru umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu,“ napsal.

Arménie rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.

Hlasování v německém parlamentu.
Těmto Arménům nařídily osmanské úřady, aby se shromáždili na náměstí. Nedlouho...

‚Běžné incidenty‘

Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, považuje masakry za součást válečných operací a označení genocida odmítá.

V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Vraždění považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“.

Nepřípustná genocida

Politika Ankary je v nesmiřitelná a na jakékoli pokusy označit Turecko za viníka tehdejších krvavých událostí velmi alergická,“ popsal loni v rozhovoru ke stoletému výročí arménské genocidy politolog Tomáš Šmíd. „Brání se jak řadou propagandistických nástrojů, tak nepřímou a podle mého soukromého názoru i přímou korupci vlivných představitelů politického, akademického a veřejného prostoru v řadě zemí světa, které považují Turci za tak či onak důležité. A platí to i pro některé osoby z ČR.“ Celý rozhovor čtěte zde: Pochody smrti, lágry, upalování. Dědictví arménské genocidy tíží i po sto letech

„Milion Arménů zabitých nebo v exilu,“ Titulek v listu New York Times, 15....

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Uvádí se, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za cílenou snahu o likvidaci etnika.

Arménský prezident Serž Sargsjan v rozhovoru s německým listem Bild řekl, že doufá, že němečtí poslanci události z roku 1915 jako genocidu uznají a nenechají se zastrašit Tureckem.

Německý parlament měl o rezoluci hlasovat už v únoru, ale návrh byl stažen z obav, aby tím neutrpěly vztahy s Tureckem před dohodou o omezení přílivu uprchlíků do Evropy. Některé turecké organizace chystají kvůli rezoluci v Berlíně protesty. Turecké kořeny mají v Německu asi tři miliony lidí.

Lidovky.cz, ČTK

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.