„Vyzýváme k uzavření vzdušného prostoru a úžin Bospor a Dardanely. Příslušný požadavek jsme předali turecké straně. Zároveň žádáme sankce na Rusko,“ řekl ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Už ve středu takovou možnost nastínil.
Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Díky ní se Turci mohou stát klíčovým spojencem Ukrajiny.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dosud k ukrajinské žádosti nevyjádřil. Ruský útok však odsoudil a označil ho za velkou ránu pro regionální bezpečnost. „Zopakoval jsem (prezidentovi Volodymyru) Zelenskému, se kterým jsem před chvilkou mluvil, že Turecko podporuje boj Ukrajiny za ochranu její územní celistvosti,“ řekl Erdogan.
Znovu zdůraznil, že problém by se měl řešit v rámci minských dohod. „To jsem včera řekl i (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi,“ dodal. S ruským prezidentem mluvil ve středu a nabídl se mu jako prostředník v řešení krize. Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo Ruskou federaci k co nejrychlejšímu zastavení „neoprávněné a nezákonné“ akce.
Konvence z Montreux byla podepsána v roce 1936 poté, co Turecko vyjádřilo znepokojení nad „expanzivními kroky“ ve svém regionu a požádalo signatáře Lausannské smlouvy, jež upravovala územní uspořádání Turecka po první světové válce, aby se změnil systém dohledu nad oběma úžinami.
Ankara tehdy řekla, že se okolnosti změnily a že žádá plnou kontrolu nad těmito kanály. Tu také dostala a od té doby má pohyb válečných lodí v obou úžinách zcela ve svých rukou. V době míru Turecko zajišťuje volný průchod civilním lodím, zároveň však omezuje pohyb lodí, které nepatří do skupiny zemí sousedících s Černým mořem.
K „černomořským“ zemím patří Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko a Gruzie. Tyto státy mohou přes Bospor a Dardanely posílat lodě v případě, že upozorní své turecké úřady s osmidenním předstihem. Zbylé země musí upozornění poslat už 15 dní předem.
 |
V jednu chvíli je možné úžinami poslat devět válečných lodí najednou, přičemž žádná taková loď nesmí vážit víc než 10 tisíc tun. Lodě ze zemí mimo černomořskou skupinu nesmějí v žádném případě svou celkovou vahou přesáhnout 30 tisíc tun a mohou v regionu zůstat maximálně 21 dní.
Černomořské státy mají pravidla pro váhu svých lodí volnější, s patřičným upozorněním mohou také úžinami proplout jejich ponorky, pokud byly vybudovány, koupeny nebo poslány na opravu mimo Černé moře, píše agentura Reuters.
V časech války může Turecko úžiny zavřít
To byla mírová doba. V časech války je Turecko – člen NATO – oprávněno zavřít úžiny všem zahraničním válečným lodím, to platí i pro případ, že je samotné turecké území terčem agrese. Rovněž může zamítnout průchod obchodním lodím ze zemí, které jsou s Tureckem ve válce. V případě konfliktu Turci mohou své úžiny opevnit.
Jen tento měsíc poslalo Rusko do Černého moře šest válečných lodí a jednu ponorku. Podle Bodnara představují plavidla pro Ukrajinu „velké nebezpečí“. Právě proto nyní Kyjev na Turky apeluje, aby úžiny uzavřeli. Ankara se k žádosti dosud nevyjádřila, ruskou agresi ovšem stejně jako západní země odsuzuje.
Erdogan už na nedávné návštěvě Ukrajiny vyjádřil tamní hlavě státu Volodymyru Zelenskému svou podporu. Také se stále nabízí jako prostředník mezi oběma znepřátelenými zeměmi s tím, že nechce přijít o dobré vztahy ani s jednou z nich.
Turecko udržuje úzkou spolupráci s Ruskem v oblasti obrany a energetiky, zároveň však prodalo Ukrajině pokročilé bezpilotní letouny a podepsalo dohodu o společné výrobě těchto strojů, což Moskvu popudilo.
Ankara rovněž oponuje ruské politice v Sýrii a Libyi, neuznává také ruskou anexi Krymu ani nezávislost dvou gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008. Právě tehdy se však Turecko postavilo proti západním spojencům, když odmítlo pustit americké válečné lodě do svých úžin. Ankara byla tehdy závisela na obchodu s Moskvou.
Během druhé světové války smlouva z Montreux zabránila námořnímu útoku států Osy na Sovětský svaz. V roce 1994 nicméně OSN projevila zájem smlouvu revidovat, kvůli turecko-řeckým sporům však konvence zůstala ve své stávající podobě až dodnes.
Rusko zastavilo pohyb lodí v Azovském moři
Agentura Interfax informovala, že Rusko ve čtvrtek ráno do odvolání pozastavilo pohyb obchodních plavidel v Azovském moři. Uvedla tak s odkazem na ruskou Státní agenturu pro námořní dopravu.
Moskva od anexe Krymu v roce 2014 ovládá Kerčský průliv, který spojuje Mariupol a další ukrajinské přístavy s Černým mořem. Moskva tvrdí, že jde o její výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.
Guvernér anektovaného Krymu ve čtvrtek dopoledne také uvedl, že nařídil místním úřadům připravit vodní kanál pro příjem vody z ukrajinské řeky
Dněpr. Ukrajina přerušila dodávky sladké vody podél kanálu po anexi poloostrova v roce 2014. Vodní cesta ze sovětské éry byla postavena jako kanál vody z Dněpru do suchých oblastí Chersonské oblasti a Krymu.
V Černém moři trvale operuje flotila vojenského námořnictva, která má základnu v přístavu Sevastopol na Krymu.
