Dva masivní otřesy o síle 7,7 a 7,6, které 6. února zasáhly jihovýchod Turecka a sever Sýrie, způsobily smrt nejméně 56 tisíc lidí – 50 096 obětí hlásí Turecko a 6000 Sýrie. Výše škod, které zemětřesení způsobilo v první jmenované zemi, pak dosáhla 104 miliard dolarů, oznámil prezident Recep Tayyip Erdogan na vystoupení před dárcovskou konferencí v Bruselu.
„Nezávisle na její ekonomické kondici je pro jakoukoliv zemi obtížné, aby sama čelila katastrofě takového rozsahu,“ řekl Erdogan. Dodal, že kvůli zemětřesení je v oblasti neobyvatelných zhruba 300 000 budov, které obsahují bezmála 900 000 bytových jednotek.
Unijní státy během několikahodinové akce slíbily přispět na obnovu Turecka a Sýrie celkovou částkou 3,3 miliardy eur, zbylou část celkových sedmi miliard poskytnou mimounijní dárci. „Miliony lidí jsou nyní bez domova a i v situaci vleklé zimy žijí ve stanech,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátek konference. „Je třeba znovu postavit obytné domy, školy a nemocnice, a to podle nejvyšších standardů co do seismické bezpečnosti,“ dodala. Uvedla také, že je nutné pomoci i s tím, aby činnost mohly obnovit veřejné služby i různé firmy, aby si lidé znovu mohli vydělávat na živobytí.
11. února 2023 |
Strach v Istanbulu
Únorové otřesy vyvolaly velký strach v největším tureckém městě Istanbulu. Metropole se nachází v blízkosti rizikového Severoanatolského zlomu, který v minulosti už způsobil některá ničivá zemětřesení, například to v roce 1999 v Izmitu, při kterém přišlo o život 17 tisíc lidí. Odborníci se proto obávají, že šestnáctimilionové město může potkat naprostá katastrofa.
 |
„Pokud v Istanbulu v příštích dvaceti letech nedojde k velkému zemětřesení, pak bychom byli všichni velmi překvapeni,“ řekl stanici CNNjeden z nejuznávanějších tureckých odborníků, profesor Celal Sengor z Istanbulské technické univerzity. „Vyhlídky pro Istanbul nejsou optimistické. Nejsou vůbec optimistické.“
Odborníci odhadují, že největší turecké město by mohlo zasáhnout zemětřesení o síle 7,2 až 7,8. Kandilli Observatory and Earthquake Research Institute odhaduje počet obětí na více než 14 000 v případě nočního zemětřesení o síle 7,5. Podle Sengora ale by počet zemřelých mohl dosáhnout 100 tisíc.
Istanbulský magistrát odhaduje, že přírodní pohroma o síle 7,5 by mohla ve městě zničit 90 000 budov. Dalších 260 000 by bylo v silně poničeném stavu. „Zemětřesení v Istanbulu zasáhne 4,5 milionu lidí,“ uvedl Burga Gokce z istanbulského magistrátu. „Je to pro nás nejvyšší priorita a mělo by to být vnímáno jako záležitost národní bezpečnosti.“
Městská správa zahájila kroky k posílení schopnosti Istanbulu ničivé pohyby země ustát. Na program připravenosti na katastrofy věnuje větší finanční částky, hodlá zřídit nové nouzové body poskytující přístřeší a energie lidem postižených zemětřesením. Ustanovila též bezplatný systém rychlých prohlídek, aby zjistila, v jakém jsou domy stavu. Úřady jsou zaplavené žádostmi, je jich více než 100 tisíc.
Tristní stav budov
Dosavadní výsledky nejsou příliš povzbudivé. Ředitelka městského odboru pro prevenci následků zemětřesení Özlem Tutová uvedla, že z prozkoumaných 29 000 budov ve městě je více než padesát procent vystaveno vysokému riziku zřícení. Úřady identifikovaly i 318 budov, které by se mohly zřítit, aniž by je zemětřesení poškodilo. Některé rizikové budovy strhávají k zemi.
Nezvykle vysoký počet obětí únorového zemětřesení v Turecku přičítají odborníci takzvaným „stavebním amnestiím“, jimiž turecké úřady umožňovaly masivní výstavbu nekvalitních budov i přes ignorování stavebních předpisů. Stačilo zaplatit pokutu a stavba mohla pokračovat navzdory tomu, že úředníci v budově našli vážné nedostatky, jako je například pouhé vycpání nosných sloupů kamením. I největší turecké město se potýká s následky této politiky, kterou prosazoval i současný prezident.
Integritě staveb nevěří ani ti, kteří je pomáhali budovat, jako je například stavební dodavatel Sukru Karali. „Tyto budovy byly postaveny v devadesátých letech. Jak jim můžete věřit? Je to velmi znepokojivé, ale nemůžeme nic dělat. Závisí to na vaší finanční situaci.“
Zoufalí obyvatelé
Někteří lidé z nízkopříjmových, chudinských čtvrtí, které jsou zvláště ohroženy nízkou kvalitou staveb, by se rádi přestěhovali. Vysoké ceny nájmů vybuzené inflací a dlouhodobě špatná finanční situace Turecka jim ale nedávají příliš možností. „Chci se přestěhovat, ale ceny nájmů jsou příliš vysoké,“ říká například Sade Ozormanová z istanbulské čtvrti Armutlu.
„Neplánuji déle zůstávat v Istanbulu. Nakonec budu muset odejít na jiné místo,“ zdůrazňuje Levant Aktas, který si ve městě koupil dům před třemi lety. „Přemýšlím o tom, že bych vzal svou rodinu do bezpečnějšího města.“
14. února 2023 |
