Už několik hodin poté, co se za zvuku orchestrů a národních písní otevřely volební místnosti, oznámil předseda Ústřední volební komise Murad Karryjev, že volby jsou platné, neboť k urnám přišlo přes 50 procent voličů.
I když se o přízeň Turkmenů ucházelo hned šest kandidátů, turkmenská opozice pokládá volby za nedemokratické. Všech šest uchazečů o prezidentské křeslo je totiž členy jediné politické strany povolené v Turkmenistánu. Tu založil bývalý prezident Nijazov.
Hlasování se nezúčastnili zahraniční pozorovatelé. Oficiálně bude vítěz voleb oznámen 14. února, už teď ale nikdo nepochybuje, že hlavou státu se stane Gurbanguli Berdymuhamedov. Ten byl po smrti Nijazova pověřen výkonem nejvyšší funkce a je oddaným následovníkem velkého Turkmenbašiho.
Berdymuhamedov na druhou stranu slíbil, že zajistí přístup Turkmenů na internet a zvýší úroveň vzdělání, které je nyní založeno na studiu Nijazovovy knihy „Ruchnama“.
Prezident Nijazov zemřel vloni v prosinci po 21letém panování. Opozici vyhnal ze země nebo uvěznil, zemi zcela izoloval. „Nehledě na všechny komplikace a připomínky k volbám, vše nasvědčuje tomu, že po volbách začnou změny k lepšímu,“ vyjádřil naději v Moskvě jeden z vůdců opoziční Republikánské strany Bajram Šichmuradov.
Část opozice zvolila nyní taktiku neusilovat o moc, protože to pokládají za předčasné. „Náš hlavní úkol je nějak se zapojit do politického procesu v Turkmenistánu,“ vysvětlil Šichmuradov. K cílům opozice patří propuštění politických vězňů, pozvání nezávislých mezinárodních organizaci zabývajících se lidskými právy do země i zrušení omezení cestování do zahraničí. Dále chtějí opoziční strany postupně rušit kuriózní příkazy Nijazova, jako zákaz zlatých zubů či baletu.
Organizace Human Rights Watch kritizovala mezinárodní společenství, že nevyvinulo tlak na to, aby byly volby alespoň částečně demokratické. Toleranci Západu vůči Ašchabadu, kde údajně vzniká „nová diktatura“, prý vyvolávají tamní obrovské zásoby plynu.
I když se o přízeň Turkmenů ucházelo hned šest kandidátů, turkmenská opozice pokládá volby za nedemokratické. Všech šest uchazečů o prezidentské křeslo je totiž členy jediné politické strany povolené v Turkmenistánu. Tu založil bývalý prezident Nijazov.
Hlasování se nezúčastnili zahraniční pozorovatelé. Oficiálně bude vítěz voleb oznámen 14. února, už teď ale nikdo nepochybuje, že hlavou státu se stane Gurbanguli Berdymuhamedov. Ten byl po smrti Nijazova pověřen výkonem nejvyšší funkce a je oddaným následovníkem velkého Turkmenbašiho.
Berdymuhamedov na druhou stranu slíbil, že zajistí přístup Turkmenů na internet a zvýší úroveň vzdělání, které je nyní založeno na studiu Nijazovovy knihy „Ruchnama“.
Prezident Nijazov zemřel vloni v prosinci po 21letém panování. Opozici vyhnal ze země nebo uvěznil, zemi zcela izoloval. „Nehledě na všechny komplikace a připomínky k volbám, vše nasvědčuje tomu, že po volbách začnou změny k lepšímu,“ vyjádřil naději v Moskvě jeden z vůdců opoziční Republikánské strany Bajram Šichmuradov.
Část opozice zvolila nyní taktiku neusilovat o moc, protože to pokládají za předčasné. „Náš hlavní úkol je nějak se zapojit do politického procesu v Turkmenistánu,“ vysvětlil Šichmuradov. K cílům opozice patří propuštění politických vězňů, pozvání nezávislých mezinárodních organizaci zabývajících se lidskými právy do země i zrušení omezení cestování do zahraničí. Dále chtějí opoziční strany postupně rušit kuriózní příkazy Nijazova, jako zákaz zlatých zubů či baletu.
Organizace Human Rights Watch kritizovala mezinárodní společenství, že nevyvinulo tlak na to, aby byly volby alespoň částečně demokratické. Toleranci Západu vůči Ašchabadu, kde údajně vzniká „nová diktatura“, prý vyvolávají tamní obrovské zásoby plynu.
