„Zametají stopy... ale nehledě na to, že (zabité) spalovali, tak se v Kyjevské oblasti našel další hrob,“ citovala Zelenského agentura Unian.
Prezident země, která už od 24. února vzdoruje ruské vojenské agresi, také podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že podle odhadů ukrajinských úřadů Rusové nezákonně deportovali půl milionu Ukrajinců do Ruska.
Zelenskyj podtrhl, že je potřeba tyto zločiny potrestat. „Lidé budou zatýkáni, přijdou rozsudky. Je to otázka času,“ řekl. Podotkl také, že tuto práci může ztížit řada faktorů, například pomalá práce mezinárodních institucí, nedostatek důkazů, které nyní pomáhají shromažďovat také forenzní experti z několika evropských zemí, nebo absence těl.
Několik rozsáhlých masových hrobů bylo dříve nalezeno u okupovaného Mariupolu. Radnice odhadla, že v těchto hrobech Rusové pohřbili tři až devět tisíc obyvatel města. Po odchodu ruských vojáků našly ukrajinské úřady stovky nových hrobů například také v Irpini u Kyjeva. Ve městě podle údajů ke konci března zahynulo 300 civilistů.
 |
Hromadné hroby byly nalezeny také v nedaleké Buči, kde se našly také důkazy o znásilňování a dalších zvěrstvech okupační armády. Starosta města v sobotu uvedl, že úřady doposud objevily těla 412 obyvatel.
3. dubna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMírové rozhovory mohou snadno skončit
Riziko, že mírové rozhovory s Ruskem skončí, je podle ukrajinského prezidenta vysoké. Může za to podle něj hněv Ukrajinců způsobený ruskými zvěrstvy. Zelenskyj na dotaz polského novináře uvedl, že řada Ukrajinců chce po tom, co se stalo v Buči nebo Mariupolu, ruské vojáky prostě zabíjet. „Když existují takové postoje, je těžké mluvit o čemkoliv,“ poznamenal.
Zároveň však dal znovu najevo připravenost jednat s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, který podle něj na ruské straně o všem rozhoduje. Moskva na jednání na nejvyšší úrovni zatím nepřistoupila.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek zase podle agentury Reuters řekl, že se v mírových rozhovorech podařilo dosáhnout výrazných výsledků. Kyjev teď však podle něj mění svůj postoj, a to na příkazy z Washingtonu a Londýna. Ukrajina prý že může za to, že rozhovory uvázly na mrtvém bodě. Ukrajina „chce neustále hrát hry“, míní Lavrov.
Šéf ruské diplomacie také zopakoval, že dodávky zbraní na Ukrajinu ze zahraničí jsou pro ruské síly legitimní cíl. Zároveň zdůraznil, že Rusko se nepovažuje za stát, který by byl ve válce s NATO. Takový vývoj by podle něj zvýšil riziko jaderné války, což se nesmí stát. Rusko nikomu jadernou válkou nevyhrožuje, mluví o ní jen západní země, tvrdí šéf ruské diplomacie.
Moskva se přitom o jaderných zbraních během války proti Ukrajině zmínila několikrát. Už krátce po začátku ruské invaze Putin nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti.
27. února 2022 |
