„Nyní je situace klidnější,“ řekl stanici CNN ukrajinský pilot Andrij. „Zpočátku byli úspěšní díky jejich kvantitě, ale situace je nyní lepší,“ tvrdí. „Mnozí ruští piloti odmítají bojovat, protože je sestřelujeme.“
Letec, který využívá ruský Su-27, podotýká, že Rusové mají další výhody kromě většího množství stíhaček. „Ruští piloti létají s modernějšími stíhačkami a jsou schopni odpalovat rakety na mnohem větší vzdálenost,“ uvádí. Ukrajinští letci proto musí více riskovat, aby se k protivníkům dostali. „Například, abychom mohli odrazit střely odpálené z 80 kilometrů, musíme se k nim přiblížit na 40 kilometrů.“
Odhaduje se, že Rusko provede asi 200 bojových letů denně, zatímco Ukrajina pět až deset letů. Přesto se ukrajinským silám daří početnějšímu protivníkovi bránit a sestřelovat jeho letectvo. Ukrajinci tvrdí, že z oblohy sundali už sto ruských letounů, čísla ale nelze nezávisle ověřit.
Co je klíčem ukrajinského úspěchu? Andrij to přičítá lepšímu tréninku. „Neřekl bych, že jejich úroveň tréninku je moc vysoká,“ říká o ruských pilotech. Ukrajinští letci podle něj mají výhodu ve vyzkoušení si boje s odlišným druhem vojenského vybavení a osvojení si různých vojenských taktik, které se naučili ve spolupráci se silami NATO.
„Před několika lety jsme měli cvičení ‚Jasné nebe‘ tady na Ukrajině a létali jsme s F-15 a F-16,“ vzpomíná Andrij. „V té době jsme vyvinuli určité taktiky k odražení nepřátelských stíhaček a mohu vám říci, že některé z těchto taktik opravdu fungují.“
Zkušenosti získané od vojenských expertů NATO si pochvaluje i Igor Romaněnko, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil. Podle něj Ukrajinci od NATO převzali iniciativnější styl vedení války, který podporuje akce nižších složek. „Akce těchto jednotek se zrychlily a nakonec zefektivnily,“ uvedl.
Oproti tomu Rusové stále zachovávají sovětský, centralizovaný způsob vedení, podle něhož nižší jednotky v zásadě nemohou nic činit bez rozkazu nadřízených. To se ale projevuje jako slabina, zvláště vzhledem k tomu, že Rusové mají problémy s komunikací a jednotky bývají odříznuty od svých velitelů. Dezorientovaní a frustrovaní vojáci se proto v některých případech raději vzdají.
Sovětské systémy jako zhouba ruského letectva
Andrij říká, že letectvo těsně spolupracuje s ostatními vojenskými složkami. Ukrajinští činitelé zdůrazňují důležitost dělostřelectva. „Ukrajina je efektivní ve vzduchu, protože operujeme v naší zemi. Nepřítel, který letí do našeho vzdušného prostoru, letí do zóny našich protivzdušných obranných systémů,“ uvádí Jurij Ihnat, mluvčí ukrajinských vzdušných sil.
Ukrajinská strategie spočívá v nalákání ruských letadel do blízkosti protivzdušné obrany. Ukrajinci mají k dispozici celou řadu prostředků k sestřelení nepřítele: od starší, ale stále účinné protivzdušné obrany dlouhého rozsahu sovětského typu k moderním, přenosným, z ramene odpalovaným protiletadlovým řízeným raketám od západních států, jako je americký Stinger.
Ukrajinské síly umí jednotlivé typy efektivně kombinovat. Zatímco se ruská letadla vyhýbají systémům dlouhého dostřelu, při sestupu na nižší dráhu letu se stávají dostupnějším terčem přenosných raket.
Odrážení Rusů má ale svoji cenu. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia měla Ukrajina před začátkem války 250 systémů S-300. Rusko oznámilo, že od té doby jich polovinu zničilo.
Pokud by ruské síly získaly ve vzduchu definitivní převahu, ukrajinské obranné síly by tím pravděpodobně ztratily některé účinné možnosti obrany. Proti ruským ozbrojeným vozidlům úspěšně používají drony, které ale ruská letadla mohou, pokud k tomu mají příležitost, poměrně lehce zlikvidovat.
Vyčištěním oblohy se Rusům též otevře větší pole působnosti pro ničivé letecké údery vůči obleženým ukrajinským městům a tamním civilním obyvatelům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto opakovaně žádá Západ, aby nad Ukrajinou ustanovila bezletovou zónu, zatím ale bez úspěchu.
