Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZelenskyj se k mobilizaci rozhodl necelých 24 hodin poté, co Rusko vpadlo na Ukrajinu a způsobilo její armádě citelné ztráty. Obrana je však houževnatá a podařilo se jí podle všeho zpomalit ruský postup. Pravidelná armáda ale nápor mnohonásobné přesily nemůže vydržet věčně.
Mobilizace se bude týkat Ukrajinců, kteří podléhají branné povinnosti a záložníků. Vztahuje se na území celé Ukrajiny s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, které zčásti ovládají separatisté.
Podle Zelenského Ukrajina zůstala sama v boji proti ruské armádě. Řekl také, že nehodlá opustit Ukrajinu, ačkoliv jej a jeho rodinu považuje Rusko za prvořadý cíl. „Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ citoval dnes server RBK Ukrajina ze Zelenského nejnovějšího videoprojevu.
„My se ničeho nebojíme, nebojíme se Ruska,“ dodal ukrajinský prezident s tím, že je ochoten jednat i o neutrálním statusu Ukrajiny. Současně však vyjádřil pochyby, že by se Ukrajině v takovém případě dostalo bezpečnostních záruk.
Zelenskyj rovněž uvedl, že spolu s dalšími činiteli nezbytnými pro fungování státu zůstává v kyjevské vládní čtvrti a že na Ukrajině je stále i jeho rodina. „Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna. Moji rodinu jako cíl číslo dvě. Chtějí politicky zničit zemi tím, že zničí hlavu státu,“ řekl.
Ve čtvrtek v noci oznámil ukrajinský generální štáb, že cílem ruské invaze na Ukrajinu je Kyjev. Hranice podle štábu překročily již dvě třetiny z nashromážděných ruských vojsk. V Kyjevě nyní platí zákaz nočního vycházení.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBoje o letiště
Podle mluvčího generálního štábu se na 200 ruských výsadkářů pokusilo obsadit leteckou základnu Hostomel západně od Kyjeva. Ukrajinské armádě se však podle něj podařilo důležitou základnu dobýt zpět, boje pokračovaly až do čtvrtečního večera.
V pátek ráno kolem druhé hodiny SEČ byly podle webu TSN znovu slyšet výbuchy.
Zelenskyj také aktuální počty obětí a raněných. „Dnes jsme bohužel přišli o 137 našich hrdinů, našich občanů,“ uvedl ukrajinský prezident s tím, že 316 lidí utrpělo zranění. Mezi oběťmi je podle něj i deset důstojníků. Zabiti byli všichni příslušníci ukrajinské pohraničí stráže na Zmijím ostrově v Oděské oblasti. Ukrajinská pohraniční stráž ve čtvrtek oznámila, že ostrov obsadili Rusové.
Navzdory tvrzení Ruska, že útočí pouze na vojenské cíle, byly podle Zelenského zasaženy i civilní objekty. „Zabíjejí lidi a mění mírumilovná města na vojenské cíle. Je to odporné a nikdy to nebude odpuštěno,“ uvedl.
Ruský plán je podle ukrajinské armády jasný: hlavním cílem operací je blokovat Kyjev, vytvořit pozemní koridor podél jižního pobřeží směrem na Krymský poloostrov a Podněstří a odtrhnout moldavské území.
Moldavský parlament hrozbu podle všeho nebere na lehkou váhu. Ve čtvrtek schválil vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Moldavsko kvůli bojům už uzavřelo svůj vzdušný prostor.
Tamější prezidentka Maai Sanduová dala najevo, že Moldavsko přijme ukrajinské uprchlíky. Několik tisíc jich už do země, stejně jako do sousedního Rumunska odešlo. Celkem po zahájení invaze muselo na Ukrajině opustit svůj domov zhruba 100 tisíc lidí, informoval Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
USA ústy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové taky čerstvě přislíbily, že nenechají Ukrajinu na holičkách. Demokratická kongresmanka uvedla, že chce Ukrajině kromě humanitární pomoci poskytnout i zbraně za 600 milionů dolarů, aby se země mohla dál sama bránit.
Invaze vyvolala protesty politiků i obyčejných lidí. V evropských městech večer vyšly do ulic protestovat tisíce lidí. Několik stovek jich demostrovalo v Paříži, Berlíně či Londýně již odpoledne, ve Varšavě jeden demonstrant zapálil ruskou vlajku. Shromáždění s tisíci účastníky se uskutečnila i v Gruzii, která v roce 2008 zažila ruský vojenský útok. Demonstrovalo se také v Tokiu, Bejrútu, Tel Avivu či ve Spojených státech.
