Britský premiér Rishi Sunak a činitelka Bílého domu Amanda Sloatová ve středu podle agentury Reuters sdělili, že země G7 hodlají na summitu NATO ve Vilniusu oznámit dlouhodobé bezpečnostní partnerství s Ukrajinou.
„Tím, že poskytnou libovolné bezpečnostní záruky Ukrajině, tyto země fakticky ignorují mezinárodní princip nedělitelnosti bezpečnosti. To znamená, že poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině naruší bezpečnost Ruska,“ sdělil Peskov.
Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv komentoval výsledky summitu NATO slovy, že západní státy chtějí zvýšit vojenskou pomoc kyjevskému režimu vším možným – raketami, kazetovými náložemi, letadly.
„Západ se úplně zbláznil. Předvídatelnost nejvyšší úrovně až idiocie. Je to slepá ulička. Třetí světová válka se blíží,“ reagoval Medveděv na Telegramu.
„Máme hlášeno, že Tokmak (obec u Mariupolu) byl ostřelován kazetovou municí. Takže je čas odhalit naše arzenály této nehumánní zbraně,“ doplnil.
Už v úterý se Peskov vymezoval vůči prohlášením západních představitelů učiněným v souvislosti s probíhajícím summitem NATO ve Vilniusu.
Kritizoval vyhlídku, že by se Švédsko mohlo v blízké době stát další členskou zemí NATO a také návrh litevského prezidenta Gitanase Nausédy zřídit stálé armádní základny při hranicích s Ruskem.
Summit NATO je nástroj studené války
Summit NATO, který se v úterý a ve středu konal v litevské metropoli, ukázal, že aliance se s konečnou platností vrátila ke schématům studené války. Uvedlo to v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého Moskva výsledky jednání ve Vilniusu pečlivě posoudí.
„V potaz vezmeme vytyčené výzvy a hrozby pro bezpečnost a zájmy Ruska a budeme včas a vhodně reagovat za použití všech dostupných prostředků,“ uvedla ruská diplomacie. Rusko podle ní také bude pokračovat v posilování vojenského a obranného systému země.
Zakončený summit Severoatlantické aliance se soustředil zejména na situaci na Ukrajině, která od února loňského roku čelí ruské invazi. Členské země mimo jiné přijaly novou strategii kolektivní obrany pro případ možného ruského útoku a teroristické hrozby, která počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce.
Zároveň se účastníci summitu dohodli, že Ukrajině, která doufala v oficiální pozvánku, zkrátí cestu k jejímu členství v alianci; konkrétní harmonogram však k nespokojenosti Kyjeva neoznámili.
