Otevřela se jim tak cesta směrem na město Tokmak, v jehož blízkosti se nachází mimo jiné tři strategická letiště.
„Robotyne je osvobozené a naše vojska postupují na jihovýchod,“ oznámila v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, citovaná agenturou Unian. Dalším nejbližším cílem ukrajinských jednotek je podle ní obec Novoprokopivka, jež leží 25 kilometrů před Tokmakem. Ukrajinci by měli postupovat „bez ohledu na zuřivý odpor nepřítele,“ dodala.
Nadějné vyhlídky
Tokmak je nejdůležitějším opěrným bodem před strategickým cílem ukrajinské protiofenzivy, tedy dobytím Melitopolu a dosažení břehu Azovského moře. Tím Kyjev zamýšlí rozdělit ruské jednotky vedví, a odříznout tak ruské pozice na Krymu. Potenciální dobytí Krymu je pak považováno za potenciální bod obratu celé války, jenž by díky své strategické i symbolické hodnotě mohl rozhodnout o vítězi a poraženém.
„Ze strategického hlediska je tento poloostrov dýkou v ukrajinském boku, což si generální štáb v Kyjevě uvědomuje. Dokud bude ruské loďstvo kotvit v Sevastopolu a jejich letadla budou moci startovat ze základen v Džankoj a Saki, Ukrajina nikdy nebude zcela bezpečná,“ uvedl k tomu v květnu pro Lidovky.cz bývalý velitel amerických sil v Evropě, generál Ben Hodges.
Klíčem ke konci války je Krym. Cestou k úspěchu je izolovat logistické centrum zásobovací trasy ruské armády |
Ukrajinci nový nápor vedou jednou ze svých nejelitnějších jednotek – 82. paradesantní brigádou. Tu dlouho drželi mimo bojiště jako svůj poslední trumf, před pár týdny ji však vrhli s velkým úspěchem do boje. Brigáda disponuje navzdory jménu početnou obrněnou technikou, mimo jiné 90 americkými vozidly Stryker a 14 těžkými britskými tanky Challenger. Zahraniční média o ní v minulosti psala jako o „až směšně silné“.
Nasazení elitních výsadkářů interpretují někteří komentátoři jako závěrečný tlak ukrajinské protiofenzivy. Pomyslné „teď nebo nikdy“ mělo zaznít mimo jiné na základě zákulisního tlaku amerických představitelů, kteří Kyjev kritizovali za přílišnou opatrnost. Podle britského deníku Financial Times Washington prezidenta Volodymyra Zelenského explicitně vyzval, aby na hlavní ose ofenzivy ve směru na Tokmak a Melitopol nasadil plnou sílu ukrajinských obrněných sil.
Vrazi z Buči na frontě
Proti elitnímu sboru Kyjeva Rusové nyní nasazují vlastní elitní jednotky. Podle amerického časopisu Forbes se na frontě objevila 76. gardová divize, jež se patří k nejlepším ruským sborům. Během první fáze invaze však některé její části utrpěly těžké ztráty a údajně prakticky přestaly existovat. Její vojáci jsou podle ukrajinských médií také zodpovědni za masakr civilistů v Buči, jeden z hlavních válečných zločinů na Ukrajině.
Jenže 76. gardová divize je zároveň součástí ruských záloh, což značí, že Moskvě v této části fronty nezbývá moc trumfů v rukou. Spěšné převelení gardistů z oblasti Kreminy, tedy severovýchodní fronty, značí, že ukrajinský útok směrem na Tokmak a Melitopol postupuje podle plánu.
Poslední ukrajinský trumf. Kyjev posílá do boje parabrigádu s britskými tanky |
Objevují se ale i skeptické hlasy. Podle článku zveřejněného před dvěma týdny americkým deníkem The Washington Post se američtí zpravodajci domnívají, že Kyjev svých strategických cílů už letos nedosáhne. Od Melitopolu ho totiž stále dělí zhruba 80 kilometrů a před sebou má dobře zakopané Rusy a rozsáhlá minová pole. I přes místní úspěchy je tedy dosažení Azovského moře před příchodem podzimního deštivého období, jež nejspíš nastane již během října, nepravděpodobné.
Za jeden z hlavních faktorů je považována kvalita ruské obrany a také převaha ve vzduchu. Zejména ruské bojové helikoptéry Ka-52 způsobily Ukrajincům během první fáze protiofenzivy těžké ztráty. Tato ruská výhoda by však v novém roce mohla být alespoň částečně vyvážena přislíbenými dodávkami západních stíhačů F-16, kterých by Kyjev mohl mít k dispozici snad až kolem 60.
