Lavrov znovu zopakoval záminku, kterou Moskva obhajuje svou „vojenskou operaci“ na Ukrajině. Prý by pro Rusko bylo „opravdu nebezpečné“, kdyby Ukrajina získala jaderné zbraně. S myšlenkou, že se Kyjev snaží atomové zbraně vyvinout, operuje Kreml v posledních dnech často.
Není to však pravda, Ukrajina se navíc v 90. letech výměnou za záruku ochrany své územní celistvosti a národní bezpečnosti jaderných zbraní vzdala.
Lavrov svým výrokem reagoval na amerického prezidenta Joe Bidena, jenž řekl, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. „Třetí světová válka by byla jaderná a ničivá,“ prohlásil šéf ruské diplomacie v rozhovoru pro Al-Džazíru.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Šlo podle něj o reakci na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska a na „nelegitimní sankce“.
Ve středu by se mělo konat druhé kolo rusko-ukrajinských rozhovorů. To první na běloruské hranici totiž průlom nepřineslo. Ukrajina žádá okamžité příměří a odchod ruského vojska ze země.
Podle Kremlu je ruská delegace připravena na další jednání, ale neví, zda se Ukrajinci dostaví. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý žádal, že Moskva nejprve musí zastavit bombardování a až pak se může jednat. „Prognózy dělat nebudu, předpovídat neumím,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov o šancích jednání na úspěch.
Pro začátek lze podle něj doufat, že ukrajinští vyjednávači dorazí. „Naši budou na místě a budou připraveni již večer usednout za vyjednávací stůl,“ řekl Peskov. Potvrdil, že ruská strana bude požadovat splnění podmínek, jak je formuloval prezident Vladimir Putin. Ten žádá demilitarizaci Ukrajiny a její „očistu od neonacistů“.
Lavrov označil za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala na jaře 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěku z Kyjeva. Ruský ministr zdůraznil, že o Krymu se vůbec nebude diskutovat. Ukrajnci však požadují, aby se Rusko stáhlo i odtud.
Rusko je připraveno na druhé kolo rozhovorů s Ukrajinou, ale Kyjev vyjednávání protahuje „na pokyn Američanů“, prohlásil Lavrov. Západ se podle něj sám zřekl dialogu o vytváření nové bezpečnostní architektury v Evropě. „Západ s námi odmítl spolupracovat,“ tvrdí Lavrov.
Moskva byla podle ministra připravena na sankce, ale nečekala, že se dotknou i sportovců, herců či novinářů. Ujistil nicméně, že „Rusko má mnoho přátel, nelze jej izolovat“. Peskov pak také uvedl, že Moskva musí zformulovat tvrdou, promyšlenou a jasnou odpověď na západní sankce, uvalené s cílem rozvrátit ruskou ekonomiku.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNové kolo rozhovorů by se podle TASS mělo konat v Bělověžském pralese na běloruském území. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč potvrdil, že se schůzka uskuteční ve středu večer a že složení ukrajinské delegace se nemění.
Naopak ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle listu Ukrajinska pravda před novináři uvedl, že ještě není jasné, kdy se nové rozhovory s Ruskem budou konat. „Jsme připraveni na jednání, ale v žádném případě nejsme připraveni přijmout jakékoliv ruská ultimáta. Kdy se nová jednání uskuteční, zatím nevíme,“ řekl Kuleba podle deníku.
Potvrdil, že ruské požadavky zůstávají stejné a že jde o požadavky, které ohlásil Putin před vypuknutím války.
Navzdory oficiálním prohlášením běloruského vůdce Alexandra Lukašenka se do invaze zapojilo už i Bělorusko. Nové unijní sankce proto budou mířit i na něj. Postihy mají dále omezit běloruský export. Na sankční seznam podle zdroje z diplomacie přibyly více než dvě desítky lidí, zejména armádních velitelů. Opatření míří také na bankovní sektor.
Brutalita bude narůstat, varuje Británie
Ruská invaze na Ukrajinu v režii ruského prezidenta Vladimira Putina bude stále brutálnější. Rozhlasové stanici LBC to ve středu řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Dodal, že není připraven poslat Velkou Británii do války a vyvolat konflikt v celé Evropě tím, že by prosazoval bezletovou zónu nad Ukrajinou.
„Každý, kdo uvažuje logicky, by neudělal to, co dělá Putin, takže budeme svědky toho, jak jeho brutalita poroste,“ řekl Wallace. Ruský prezident podle ministra obrany zatím obkličuje města, která po nocích bombarduje, brzy se však pokusí přesunout boje do jejich center.
Británie přesto nebude prosazovat zavedení bezletové zóny, o kterou NATO požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Putina se nebojím. Nechci válku v celé Evropě. Chtějí (posluchači LBC), aby Rusko vyzbrojené jadernými zbraněmi válčilo s námi všemi v celé Evropě a v Atlantiku?“ prohlásil.
Bezletová zóna by podle Wallace mohla velmi rychle přerůst v totální konflikt. „Ukrajina není v Severoatlantické alianci. NATO je sebeobranná organizace, pokud zaútočíte na jednoho z nás, zaútočíte na nás všechny a všichni fakticky vstoupíme do války podle článku 5,“ řekl ministr.
Rusové by podle Wallace v případě bezletové zóny „nehráli podle pravidel“ a pravděpodobně by sestřelili letadla NATO, což by vyvolalo válku. Pokud by naopak jednotky Severoatlantické aliance sestřelily ruské letadlo, výsledek by byl stejný, protože Rusko by úder opětovalo.