Rusové se připravují na čtvrteční další kolo jednání s Ukrajinci. Ruské tiskové agentury citují svého vyjednavače Vladimira Medinského, podle něhož se bude jednat o příměří. Moskva ale má podmínky.
„Musí být identifikovány konkrétní typy úderných zbraní, které nikdy nebudou nasazeny na Ukrajině a nebudou ani (zde) vytvořeny,“ řekl Lavrov v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra. Kreml odůvodňuje invazi obavou, že by Ukrajina mohla mít k dispozici jaderné zbraně či sloužit jako předsunutá základna pro vojenské operace NATO ohrožující bezpečnost Ruska. Ukrajina i NATO obvinění odmítají.
Podle Lavrova Moskva trvá na demilitarizaci Ukrajiny. Moskva při jednání s Ukrajinou nepožaduje kapitulaci, ale navrhuje dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům této země, cituje ministra agentura TASS.
Moskva chce též docílit nejasné „denacifikace“ země, čímž naznačuje, že Ukrajinu vedou nacisté. Lavrov nicméně řekl, že o svých lídrech se musí Ukrajinci rozhodnout sami.
Rusko uznává ukrajinského prezidenta Zelenského jako lídra země a považuje za „pozitivní krok“, že Zelenskyj chce bezpečnostní záruky. „Naši vyjednavači jsou připraveni pro druhé kolo jednání, kde budou diskutovat o těchto zárukách,“ řekl Lavrov.
Zelenskyj ale požadoval bezpečnostní záruky po NATO, ne Rusku. Ukrajinský prezident též řekl, že jednání budou pokračovat, jen pokud Rusové přestanou v ostřelování ukrajinských měst.
První kolo jednání proběhlo v pondělí. Ukrajinská média uváděla, že by měla pokračovat ve středu. Podle vůdce ruské delegace Vladimira Medinského by druhé kolo rozhovorů mělo pokračovat ve čtvrtek ráno. Jednání by se měla týkat klidu zbraní.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKritika Západu
Podle Lavrova má Rusko spoustu „přátel“, kteří na rozdíl od Evropy a dalších zemí neztratili svou nezávislost, a je proto „nemožné jej izolovat“. Obvinil USA, že jejich ambasadoři nutí jakoukoliv zemi v Asii, Africe a Latinské Americe, aby „udělali alespoň něco proti Rusku.“ „Tohle je nízké pro takovou velmoc, jakou jsou Spojené státy“.
Ministr obvinil Západ, že brání „fašistickou, neonacistickou moc na Ukrajině“ a používá ji proti Rusku. Podle Lavrova je možné, že někdo chce, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.
Rusko je podle něj ale schopné ustát jakýkoliv tlak. „Doporučuji seznámit se s ruskou historií, dějinami Ruského impéria, dějinami Sovětského svazu a dějinami těch epizod v našich životech, kdy jsme byli napadeni nepřátelskými armádami,“ varoval.
Moskva poprvé přiznala ztráty, OSN ji odsuzuje
Moskva poprvé oficiálně přiznala ztráty v bojích na Ukrajině, 498 padlých a 1597 zraněných vojáků. Ukrajina uvádí výrazně vyšší ruské ztráty. Podle prezidentova mluvčího od začátku invaze padlo přes 7 000 vojáků.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenko řekl, že ukrajinští „nacionalisté“ a vojáci mají 2 870 zabitých a asi 3 700 zraněných.
Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN přijalo velkou většinou rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Vyzvalo Moskvu k stažení vojáků. Naposledy Rada bezpečnosti svolala mimořádné zasedání Valného shromáždění v roce 1982.
Pro usnesení hlasovalo 141 ze 193 členů shromáždění. Třicet pět členů včetně Číny nebo Indie se zdrželo hlasování. Pět zemí bylo proti - Rusko, Bělorusko, KLDR, Eritrea a Sýrie.
Agentura Reuters připomíná, že i když usnesení valné hromady jsou nezávazná, mají politickou váhu. Podle agentury je cílem usnesení politická izolace Ruska.
