Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVe večerním projevu Putin řekl, že Ukrajina je dávné ruské území a že moderní Ukrajinu vytvořilo komunistické Rusko. „Ukrajina je integrální součástí naší historie,“ prohlásil s tím, že „bolševik Lenin znevýhodnil Rusko“ a že bylo Rusko při rozpadu Sovětského svazu okradeno.
Během historického výkladu například zmínil, že Rusové kdysi přišli o poloostrov Krym. Ten si pak v roce 2014 během anexe pod Putinovým vedením znovu přivlastnili. I Stalin Rusku podle prezidenta odebral další oblasti. Na názor na geopolitické změny se přitom „obyčejných lidí nikdo neptal“.
V minulosti se ruští komunisté dopustili „věcí horších než chyb“, domnívá se Putin. „Po rozpadu Sovětského svazu to začalo být víc než očividné,“ dodal. „Chcete dekomunizaci? My vám ukážeme, co to je,“ pronesl s dovětkem, že odstraňovat pomníky Lenina nestačí.
Postěžoval si, jak se postkomunistická Ukrajina k Rusku chová. Rusko prý s Ukrajinou vždy otevřeně spolupracovalo, ale ukrajinští lídři chtěli „všechny dobré věci bez jakýchkoliv povinností“. Ruský prezident následně obvinil Ukrajinu, že v minulosti ukradla Rusům zemní plyn a strategické suroviny využívá k vydírání Moskvy.
Na Ukrajině podle něj vzrostla přítomnost „neonacistů“. „Ukrajinské autority se nakazily virem nacionalismu a korupce,“ řekl také Putin, podle nějž „Ukrajina nikdy neměla tradici skutečné státnosti“. Proto se prý musí spoléhat na ostatní země, jako jsou Spojené státy.
Putin mluvil i o tom, že „Ukrajině vládnou oligarchové“ a že ve skutečnosti jde jen o rozdělení majetku. Připomněl i prodemokratické demonstrace na Majdanu a označil je za protistátní převrat. Ukrajinu má za destabilizovanou. Lidé jen přežívají, řekl v projevu.
Požár v Oděse z května 2014, při kterém zemřely desítky lidí a který zdatně využila ruská propaganda, pak podle něj nebyl dodnes potrestán, „přitom jméno viníka všichni známe“. Prezident se prý osobně zasadí o to, aby byli viníci potrestáni. Dále si postěžoval, že je na Ukrajině umenšován ruský jazyk či že chce Kyjev zničit ruskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu.
„Ukrajina plánuje vyvinout vlastní jaderné zbraně. Má jaderné technologie ještě z dob SSSR,“ řekl také. „Pořídit si taktické zbraně bude pro Ukrajinu mnohem jednodušší než pro jiné země, při pomoci ze zahraničí. To nesmíme opomenout,“ pokračoval s tím, že to přinese ohrožení pro Rusko.
BREAKING-Putin orders "peacekeeping operation" in eastern Ukraine's two breakaway regions
To prý přinese i přijetí Ukrajiny do NATO. Ruský prezident se mimo jiné zmínil i o ukrajinské ústavě. Ta podle něj nedovoluje vojenské základny ostatních států na ukrajinském území. „Bylo nám slíbeno, že se NATO nerozšíří na východ. Ale stal se opak,“ kritizuje Putin, podle nějž nebyly ruské bezpečnostní požadavky vyslechnuty.
Putin se prý kdysi ptal tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona na možnosti vstupu Ruska do NATO. Odpověď podle něj byla velmi zdrženlivá. „Spojené státy v NATO nepotřebují tak velkou zemi, jakou je Rusko,“ řekl občanům.
„Otázka vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance už je předem rozhodnutá, je to otázka času,“ domnívá se Putin, podle nějž se pak zvýší riziko takzvaného preemptivního (předem něčemu zabraňujícího) úderu na Rusko, který bude veden z ukrajinského území.
V současnosti probírané západní sankce se podle Putina na Rusko uvalí, ať už krize dopadne jakkoliv a záminky pro jejich uvalení mohou být i vymyšlené, dodal. „S Ukrajinou to nemá nic společného,“ říká s tím, že Rusko má právo na odvetná opatření. „Nikdy se nevzdáme své suverenity, svých zájmů a hodnot,“ varuje.
„Situace na východě Ukrajiny je opět kritická,“ míní Putin. Ukrajina podle něj nemá zájem dodržovat Minské dohody. Prezident také obvinil Ukrajinu, že vraždí obyvatele Donbasu. „Jak dlouho to ještě budeme snášet? (...) Rusko uzná suverenitu a nezávislost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky,“ potvrdil konečně.
Na východě Ukrajiny prý probíhá genocida. Následně Putin požádal parlament, aby rozhodnutí uznat nezávislost separatistických republik podpořil. Nakonec dohodu o spolupráci podepsal spolu s předáky obou regionů.
Rozhodnutí Kreml zveřejnil předem
Putin dříve uvedl, že se Rusko snažilo vyřešit konflikt v Donbasu mírově, ale za nynější situace je podle něho nutné zvážit nezávislost povstaleckých republik. Kreml v pondělí večer už před projevem zveřejnil, že Putin výnos o nezávislosti donbaských republik podepíše.
Členové bezpečnostní rady se na schůzi vyslovili pro uznání nezávislosti obou separatistických oblastí. Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 tisíc ruských občanů, které je nutné ochránit před genocidou páchanou prozápadní vládou v Kyjevě.
„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida. Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková.
„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ten v pondělí také vyzval svou německou kolegyni Baerbockovou, aby Berlín přinutil Ukrajince zaujmout konstruktivní postoj.
„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil pak bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady.
Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila. V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky.
„Nemáme na výběr, musíme republiky uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.
„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.
Podle odborníka na moderní Rusko Marka Galeottiho je otázkou, zda se bude rozhodnutí o ruském uznání nezávislosti obou republik týkat separatistických oblastí ve stávajících hranicích, nebo celého Donbasu. Druhá možnost znamená válku v plném rozsahu, míní:
The big question over L/DNR decision is whether this means recognition - no doubt secured by 'peacekeepers' - within the existing borders or, as Interior Minister Kolokoltsev suggested, with jurisdiction across all Donbas. Former is a step back, latter means full-scale war
Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.
Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval nepodloženě Šojgu.
Britové: K Ukrajině pořád přijíždějí další vojáci
Britská vláda navzdory ujišťování ze strany Moskvy pozorovala v posledních 48 hodinách další nárůst počtu ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic. Při pondělním projevu v Dolní sněmovně to uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Putina vyzval, aby vyloučil útok ruských vojsk na Ukrajinu.
Podle Wallace existují „silné argumenty pro obavy, že prezident Putin je stále rozhodnutý pro invazi“. Londýn v posledních dvou dnech zaznamenal i přesouvání sil „ze shromaždišť do potenciálních útočných pozic“.
„Toto hromadění jednotek provází množící se operace pod falešnou vlajkou, propagandistické kousky a šíření fiktivních obvinění v ruských médiích. Tohle nejsou kroky, kterými by ruská vláda naplňovala své opakované deklarace o tom, že nemá v úmyslu vpadnout na Ukrajinu,“ řekl Wallace.
Německý kancléř Olaf Scholz pak v telefonátu s Putinem kritizoval ruské plány uznat ukrajinská území pod kontrolou separatistů jako nezávislé státy. „Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv,“ řekl Scholz šéfovi Kremlu.
Kancléř rovněž Putina vyzval k okamžitému zmírnění napětí a ke stažení ruských vojsk z ukrajinsko-ruské hranice. „Zdůraznil, že nyní je důležité obzvláště na východě Ukrajiny dodržovat příměří,“ řekl kancléřův mluvčí. Podle Scholze nese Rusko za situaci na východní Ukrajině obzvláštní odpovědnost.
O situaci na ukrajinských hranicích by měl Putin jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, ovšem pouze pod podmínkou, že Putin do té doby Ukrajinu nenapadne. Datum summitu by měl vyjednat 24. února ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf ruské diplomacie datum setkání potvrdil.
„Z iniciativy prezidenta Volodymyra Zelenského jsem oficiálně požádal členské státy Rady bezpečnosti OSN, aby okamžitě podle článku 6 budapešťského memoranda zahájily konzultace s cílem projednat naléhavá opatření zaměřená na deeskalaci, jakož i praktické kroky k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ píše na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba:
On President @ZelenskyyUa’s initiative I officially requested UNSC member states to immediately hold consultations under article 6 of the Budapest memorandum to discuss urgent actions aimed at de-escalation, as well as practical steps to guarantee the security of Ukraine.
Rusko hlásí diverzanty. Fake, říká Kyjev
V centru Doněcka bylo v pondělí slyšet několik výbuchů. Jejich povaha je nejasná, uvedla agentura Reuters.
Rusko v pondělí také přišlo s tvrzením, že jeho pohraničníci zabránili diverzní skupině z Ukrajiny v narušení ruské hranice a zabili při tom pět lidí. Agentura Interfax citovala ruskou armádu, která uvedla, že byla palbou z protitankových střel zničena dvě ukrajinská ozbrojená vozidla.
„V důsledku střetu bylo zničeno pět narušitelů hranic Ruské federace ze sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedlo velitelství Jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil. Agentura podotýká, že pohraniční stráž si vyžádala posily z okruhu k operačnímu krytí hranic. Armáda uvedla, že nikdo z Rusů nebyl zraněn. Šéf ruské zpravodajské služby FSB později uvedl, že zajali jednoho člena údajné diverzní skupiny.
Kyjev vzápětí zprávu odmítl jako falešnou. Oznámil, že v Rostovské oblasti, kde k incidentu údajně došlo, nebyly žádné ukrajinské síly přítomny, uvádí agentura Reuters.
Lídři separatistů žádají o pomoc
Úřady samozvané Doněcké lidové republiky už dříve podle listu Kommersant sdělily, že na její území pronikla ukrajinská „diverzní“ skupina, která se podle nich snaží dostat k hranici s Ruskem. Naopak Kyjev uvádí, že na separatisty ovládanou východní Ukrajinu přijeli žoldnéři, kteří mají ve spolupráci s ruskými silami organizovat provokace.
Lídři povstaleckých Doněckých a Luhanských lidových republik na východě Ukrajiny požádali ruského prezidenta, aby uznal jejich nezávislost. O totéž žádají šéfa Kremlu i ruští poslanci.
Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu, uvedl Putin na úvod porady, který v přímém přenosu vysílal ruská televize.
 |
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že Ukrajina u separatistických regionů shromáždila vážné množství vojáků a může se pokusit vzít území silou.
Představitelé separatisté žádají Moskvu i o materiální podporu. Velitel lidové milice doněckých separatistů Eduard Basurin řekl, že potřebují od Ruska morální a finanční pomoc. „Vojenská pomoc je také nezbytná, v určitých oblastech,“ dodal.
Nepřátelská palba zabila ukrajinského civilistu
Nepřátelská palba v pondělí zabila civilistu v osadě Novoluhanske a zranila čtyři ukrajinské vojáky, uvedla ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb. Později uvedla, že zemřeli dva vojáci.
Kyjev a separatisté se navíc v posledních dnech obviňují z provokací. Ruská tajná služba FSB prohlásila, že blíže neurčený typ střely z Ukrajiny v pondělí zasáhl a zničil stanoviště pohraničníků v ruské Rostovské oblasti. Informovala o tom agentura TASS.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel, že by za incident mohla ukrajinská strana a uvedl, že se jedná o další provokaci ruských tajných služeb.
Při incidentu týkajícím se stanoviště ruských pohraničníků, který se podle FSB odehrál 150 metrů od hranic Ruska s Ukrajinou, nebyl nikdo zraněn. Ruská agentura Ria Novosti zveřejnila video, na kterém je vidět zničený malý přístřešek.
Agentura Reuters podotkla, že na videu není žádná střela. Podle ní ukrajinská armáda už dříve obvinila Rusko z vytváření falešných záběrů projektilů, u kterých tvrdí, že jsou ukrajinské.
TASS informuje rovněž mimo jiné o minometném ostřelování nemocnice v Doněcku. Případné zraněné zprávy nezmiňují. Podle Interfaxu město zůstalo bez vody kvůli ostřelování městské čistírny.
Pod palbou se ocitl i ukrajinský ministr
„Jsme připraveni na jakýkoliv scénář,“ řekl ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskij v sobotu novinářům při návštěvě vojáků a inspekci bunkrů u osady Novoluhanske. Tímto scénářem se krátce poté stala překvapivá minometná palba, podotýká agentura AP.
Na záběrech z místa je vidět ministra utíkajícího spolu se svou eskortou i novináři před údery separatistických sil do svých vozidel. Nikdo nebyl zraněn. Podle Monastyrského byla terčem armáda, nikoliv on.
V noci pokračovala i evakuace civilistů, zejména žen a dětí, z obou samozvaných republik. Podle oznámení úřadujícího ruského ministra pro mimořádné situace Alexandra Čuprijana od pátku dorazilo z této oblasti na ruské území asi 61 000 obyvatel.
