„Svět, který jsme znali ještě před týdnem, už neexistuje,“ řekl v projevu na shromáždění v Tallinnu estonský prezident Alar Karis. „Nejde tady o válku ruského národa proti Ukrajině a Ukrajincům. Je to válka prezidenta Putina,“ dodala hlava státu. Prezident zároveň apeloval na všechny, aby otevřeli dveře ukrajinským uprchlíkům, kteří hledají bezpečný azyl.
V Helsinkách se na několika demonstracích proti ruskému útoku sešlo přes deset tisíc lidí, jedna z nich se konala před ruskou ambasádou. Účastníci provolávali například heslo „zastavte válku, zastavte Putina,“ napsala agentura DPA. Ta upozornila, že obyvatelé Finska, které s Ruskem sdílí 1 300 kilometrů dlouhou hranici, mají po událostech na Ukrajině velké obavy také o bezpečnost své země.
Ve Švýcarsku se sešla asi tisícovka lidí na ženevském náměstí Place des Nations přímo naproti hlavnímu sídlu OSN. Lidé tam byli často oblečeni do žluté a modré, což jsou barvy ukrajinské vlajky, a provolávali hesla „sláva Ukrajině“ nebo „vrah Putin“, uvedla agentura AFP.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvV projevech mluvčí žádali přísnější západní sankce proti Rusku včetně vyřazení z globálního platebního systému SWIFT a ustavení bezletové zóny nad Ukrajinou. Mnozí apelovali i na švýcarskou vládu, aby zaujala vůči Moskvě tvrdší postoj a nařídila například zmrazení účtů ruských oligarchů ve švýcarských bankách.
Kromě Ženevy se demonstrovalo také v Bernu, kde podle organizátorů na manifestace dorazilo na 20 tisíc lidí, anebo v Basileji, Lucernu či Bellinzoně.
V rakouské Vídni se dopoledne sešly tisíce lidí na náměstí Platz der Menschenrechte. Emotivně vypjatou atmosféru shromáždění podpořili svými projevy Ukrajinci, kteří se slzami v očích prohlašovali, že se s ruským obsazením Ukrajiny nikdy nesmíří.
V německém Frankfurtu nad Mohanem protestní akce pod názvem Solidarita s Ukrajinou – Mír ve východní Evropě přilákala tisíce lidí. „Když se tady na ty lidi podíváte, tak vidíte, že všichni mají strach... Měli jsme 80 let mír a teď najednou válka znovu vtrhla do Evropy,“ řekl agentuře Reuters Stefan Pischel, jeden ze zhruba pěti tisíc protestujících na mnichovském náměstí Karlsplatz.
Před německým velvyslanectvím v Praze dnes požadovalo na 150 lidí odstřižení Ruska od globálního platebního systému SWIFT. Protestující před velvyslanectvím vytýkali německému sociálnědemokratickému kancléři Olafu Scholzovi financování ruského prezidenta Vladimira Putina.
Organizátoři uvedli, že nepřináleží k žádné skupině, ale jsou pouze občany Evropské unie, kteří se rozhodli vyjádřit nespokojenost s počínáním německého kancléřství. Německo se později podle informací Reuters vyslovilo pro cílené a funkční omezení přístupu Ruska k systému. Německo bylo poslední zemí EU, která se nevyslovila pro odstřižení Ruska ze SWIFT.
Lidé s transparenty a vlajkami demonstrovali proti ruské invazi také například v litevském Vilniusu, italském Římě, tureckém Istanbulu, kyperské Nikósii či bulharské Sofii. Další protesty jsou plánovány na neděli. Například v německém Berlíně očekávají pořadatelé přes 20 tisíc lidí.
25. února 2022 |
