Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Vyjednavač Macron selhal, míní Zelenskyj. Putin si Německu stěžoval na nacisty

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský Emmanuel Macron na jednání v Moskvě. (7. února 2022) foto: Profimedia.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek otevřeně zkritizoval svůj francouzský protějšek, Emmanuela Macrona. Ten prý jako prostředník v jednáních o ukončení války selhal. Zelenskyj to řekl to v rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1. Ruský prezident Vladimir Putin si zase německému kancléři Olafu Scholzovi postěžoval na „ukrajinské nacisty“.
  21:35aktualizováno  23:28

Macron se podle Zelenského ve snaze najít způsob, jak by si Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.

„Chtěl dosáhnout určitých výsledků jako prostředník. Nenašel je z naší strany, ale pouze ze strany Ruska. (...) Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času,“ prohlásil Zelenskyj.

Doplnil, že v průběhu let se mnozí evropští lídři snažili najít cestu k Putinovi a k Rusku. Tyto pokusy Zelenskyj přirovnal ke snaze evropských politiků z dob druhé světové války, kteří chtěli vyhovět vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi a dovolili mu „přemýšlet o novém přerozdělení světa“.

Kyjev nyní žádá státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Na setkání skupiny G7 v Německu to řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Spojence kromě toho požádal o dodávky dalších zbraní, konkrétně salvových raketometů.

„Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ řekl Kuleba. Takové opatření podpořil v pátečním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.

Kuleba také vyzval Evropskou unii, aby na Rusko uvalila ropné embargo. Ukončení dovozu ruské ropy do konce roku je součástí šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, který navrhla Evropská komise. Podle Kuleby by Putin slavil, kdyby návrh padl.

Ukrajinští vojáci odpočívají u vesnice severně od Charkova. (15. května 2022)

Krok totiž odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává. „Nezasahujeme do jejich diskuse, ale je to kritický okamžik, kdy uvidíme, zda bude jednota EU nadále existovat, nebo zda bude narušena,“ řekl Kuleba.

Šéf ukrajinské diplomacie také vyzval země G7, aby urychlily dodávky zbraní. Při boji nepomůže, když jsou k němu potřebné zbraně stále „na cestě“, prohlásil Kuleba. Podle webu Ukrajinska pravda řekl, že situace se od jeho posledního jednání s představiteli G7 zlepšila například díky dodávkám houfnic z USA a některých evropských států. Ukrajina ale podle něj potřebuje další zbraně, které jí umožní Rusko porazit. Konkrétně se Ukrajině nedostává salvovových raketometů.

„Další bílé místo, které je potřeba zaplnit, je letectvo,“ sdělil Kuleba. Neupřesnil ale, jakou konkrétně techniku z této oblasti Ukrajina potřebuje. Řekl však, že problém se nedaří vyřešit už dva a půl měsíce.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dopoledne oznámil další vojenskou podporu Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).

Na každoroční setkání, které potrvá až do soboty, se do čtyř set let starého zámku v letovisku Weissenhaus u Baltského moře sjeli vrcholní diplomaté z Velké Británie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojených států a EU. Jednání navazuje na závazek lídrů skupiny G7 z minulého víkendu, že zakážou nebo postupně ukončí nákup ruské ropy.

Rusko nese odpovědnost za hlad v Africe

Ruská vojska na Putinův rozkaz 24. února zaútočily na Ukrajinu, tím začal největší pozemní konflikt v Evropě a také největší migrační krize na starém kontinentu od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů už vyžádaly tisíce životů, včetně civilistů.

Kvůli válce spolu v pátek po telefonu mluvili Putin a německý kancléř Olaf Scholz, konkrétně o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Rozhovor trval 75 minut.

„Vladimir Putin podrobně vysvětlil logiku a hlavní úkoly speciální vojenské operace na obranu (separatistických) republik Donbasu, hovořil o podnikaných opatřeních pro zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva,“ citovala agentura TASS z komuniké Kremlu.

Rusko popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, a odmítá jako propagandu a zinscenované provokace zprávy a stále se množící svědectví o válečných zločinech. Právě odhalení zvěrstev, spáchaných ruskými vojáky ve městě Buča u Kyjeva, vedlo podle Kyjeva k přestávce v rozhovorech s Rusy.

Ruský prezident také kancléři poskytl „principiální hodnocení stavu rusko-ukrajinských jednání, které v podstatě zablokoval Kyjev“. Upozornil podle komuniké na „pokračující hrubé porušování norem mezinárodního humanitárního práva“ a „používání nelidských teroristických metod“ ukrajinskými „bojovníky vyznávajícími nacistickou ideologii“.

Putin a další členové ruského vedení tvrdí, že v Kyjevě vládnou neonacisté, přestože Ukrajinci si zvolili do čela země prezidenta Zelenského, který je židovského původu, a krajní pravice podle volebních výsledků sehrává v ukrajinské politice zcela marginální roli.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit ovšem řekl, že Scholz v rozhovoru s Putinem odmítl tvrzení, že na Ukrajině je rozšířený nacismus, a vyzval prezidenta, aby co nejdříve dospěl k příměří.

Ukrajinská strana dříve naléhala na osobní schůzku prezidentů obou zemí, aby vyřešili klíčové problémy, na kterých vázla jednání na nižších úrovních. Ale schůzku prezidentů jako předčasnou odmítá Moskva, podle které je nutné nejprve připravit všechny dokumenty prezidentům k podpisu.

Putin s Scholzem jednali i o globální situaci ohledně potravin, která je kvůli ruské útočné válce mimořádně napjatá. Rusko totiž zablokovalo námořní cesty pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů, jako je kukuřice nebo slunečnicový olej.

Na importu ukrajinské pšenice je přitom závislá řada zemí na Blízkém východě, akutní nedostatek potravin hrozí také v některých afrických státech. „Kancléř upozornil, že Rusko za to nese velkou odpovědnost,“ řekl mluvčí.

9. května 2022

K okamžitému příměří v pátek Rusko rovněž vyzval americký ministr obrany Lloyd Austin, který si poprvé od 18. února, což bylo ještě před válkou, telefonoval s ruským protějškem Sergejem Šojguem. Zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů.

Podle nejmenovaného zástupce Pentagonu dnešní hovor, o který požádal Austin, trval zhruba hodinu, ale nevyřešil žádné konkrétní otázky, ani nevedl k přímým změnám počínání Ruska na Ukrajině. Zdroj podle Reuters označil tón, jímž byl rozhovor veden, za profesionální.

Podle ruské agentury TASS také ruské ministerstvo obrany uvedlo, že rozhovor se uskutečnil „z iniciativy americké strany“.

„Byla diskutována aktuální témata mezinárodní bezpečnosti, včetně situace na Ukrajině,“ citovala TASS ministerstvo. Reuters připomíná, že USA a Rusko mají mezi sebou „dekonfliktní“ horkou linku, která má zabránit nedorozuměním a rozšířením konfliktu.

Autoři: ,

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat