Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Ruská prohlášení se vyhýbají jakékoli zmínce o ukrajinském podílu na zkáze Moskvy. Ruské ministerstvo obrany pouze uvedlo, že křižník se potopil, když byl na rozbouřeném moři vlečen do přístavu poté, co na palubě explodovala munice, propukl požár a trup byl poškozen a ztratil stabilitu.
Vlajková loď Ruska se potopila. Křižník Moskva zasáhly naše střely Neptun, hlásí Ukrajina |
„Potopení křižníku Moskva ... není jen významnou ztrátou, je také symbolem nynějšího chaotického ruského válečného tažení,“ cituje The Guardian Michaela Kofmana, ředitele výzkumu a odborníka na Rusko z amerického Centra pro námořní analýzy.
Experti, na které se odvolává americká televize CNN, jsou přesvědčeni, že potopení Moskvy je tvrdou ranou pro národní hrdost Rusů; přirovnávají ho ke zničení některých amerických bojových lodí během druhé světové války nebo k likvidaci letadlové lodi v současnosti.
„Jedině ztráta ponorky s balistickými střelami nebo Admirála Kuzněcova (jediné ruské letadlové lodi) by pro morálku Rusů a pověst námořnictva znamenala tvrdší ránu,“ řekl podle CNN Carl Schuster, kapitán amerického námořnictva ve výsluze a bývalý vysoký činitel vojenské rozvědky americké armády pro oblast Pacifiku.
Profesor válečné strategie z londýnské King’s College Alessio Patalano připomněl, že válečná plavidla operují mimo zorné pole veřejnosti a o jejich aktivitách málokdy informují média. „Jsou to ale velké plující kusy území určitých států, a když o ně přijdete, tím spíše o vlajkovou loď, bez ohledu na vojenské ztráty jde o mimořádnou věc,“ prohlásil Patalano. Také americký Institut pro studium války (ISW) ve své analýze věnované potopení Moskvy uvádí, že tato událost zřejmě „naruší ruskou morálku“ a jde o věc, kterou nelze skrýt před veřejností.
„Ztráta křižníku Moskva - bez ohledu na to, zda šlo o důsledek ukrajinského útoku nebo o nehodu, je pro Ukrajinu velkým propagandistickým vítězstvím,“ uvádí ISW. Potopení lodi, kterou obránci ukrajinského Hadího ostrova nevybíravými slovy poslali „do háje“, je požehnáním pro ukrajinskou morálku, konstatoval také institut ve své analýze.
Nezávislý ruskojazyčný portál Meduza píše, že zkáza Moskvy může výrazně oslabit protileteckou ochranu dalších částí Černomořské flotily zapojených do války na Ukrajině. Podotýká ovšem, že křižník jako jediné plavidlo své třídy při poslední modernizaci nedostal nové radary, které jsou schopné efektivně zachytit nízkoletící cíle, včetně raket Neptun vyráběných Ukrajinou.
Za velmi vážnou ztrátu označil zničení Moskvy na portálu lenta.ru Konstantin Sivkov, ředitel Ruské akademie pro raketové a dělostřelecké vědy (RARAN). Podotkl, že plavidlo mělo velký útočný potenciál a bylo vybaveno na současné podmínky boje.
Nicméně Institut pro studium války uvádí, že potopení Moskvy sice ukázalo, že ukrajinské síly jsou schopné útočit na ruské lodě v Černém moři a omezí ruské možnosti podnikat raketové útoky, je ale nepravděpodobné, že by znamenalo rozhodující ránu pro ruskou armádu v celé vojenské operaci na Ukrajině. Hlavním úlohou křižníku zřejmě bylo provádět přesné údery proti logistickým centrům nebo letištím. Tyto útoky byly sice úspěšné, ale početně omezené ve srovnání s leteckými útoky a raketovými údery vedenými ze země.
Výběr potopení velkých válečných lodí v boji po 2. světové válce: 9. prosince 1971 - U břehů západoindického státu Gudžarát během indicko-pákistánské války potopila pákistánská ponorka indickou fregatu INS Khukri, která byla dlouhá přes 90 metrů. Při tragédii, která byla první svého druhu po druhé světové válce, zemřelo všech 194 členů posádky. 2. května 1982 - Britská jaderná ponorka Conqueror během války o Falklandy mezi Argentinou a Británií potopila argentinský křižník General Belgrano; stalo se tak mimo válečnou zónu, kterou vyznačila sama Británie. Zahynulo 323 argentinských námořníků, což byla polovina celkových argentinských ztrát ve válce. Potopení lodi dlouhé 185 metrů je považováno za klíčový moment desetitýdenního konfliktu. 4. března 2022 - Ukrajinské námořnictvo potopilo v Mykolajivu na jihu Ukrajiny svou vlajkovou loď, fregatu Hetman Sahajdačnyj dlouhou 123 metrů, aby nepadla do rukou nepřítele. Jejím domovským přístavem býval Sevastopol, ale po ruské anexi Krymu kotvila na Krétě. 24. března 2022 - Ukrajinská armáda oznámila, že v přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď (původně se hovořilo o Orsku, pozdější upřesněné informace uvádějí, že se jednalo o loď Saratov stejné třídy). Délka lodi činila 113 metrů. 14. dubna - Ruský křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, utrpěl po zásahu ukrajinskými protilodními střelami Neptun, následném požáru a explozích munice vážné škody. Loď se poté potopila v rozbouřeném moři, když byla vlečena do přístavu. Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války v roce 1945 a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, které tehdy kotvila v Kronštadtu. |
