Čtvrtek 18. července 2024, svátek má Drahomíra
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Zelenskému skončil mandát, Moskva v tom vidí šanci k destabilizaci země

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří během rozhovoru v Kyjevě. (20. května 2024) foto: Reuters

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému v pondělí sice vypršel pětiletý mandát, ale válka, kterou Rusko proti zemi před více než dvěma lety rozpoutalo, nedovoluje uspořádat volby. Zatímco západní partneři ani ukrajinská opozice legitimitu Zelenského vážně nezpochybňují, Kreml se snaží Ukrajinu destabilizovat narativem o nezákonnosti jeho vládnutí.
  16:13

„Je válka, uspořádat volby je nemožné a drtivá většina ukrajinského obyvatelstva si to dobře uvědomuje. Otázka prezidentovy legitimity není vůbec nastolena,“ řekl portálu Meduza Jevhen Holovacha, šéf sociologického ústavu Ukrajinské akademie věd. Ukrajinci podle něj řeší mnohem naléhavější problémy, než aby se starali o ruské kampaně.

„Prožíváme těžké časy. V takové situaci lidé na politiku moc nemyslí. Zeptejte se na volby obyvatele Charkova a uslyšíte leda nadávku,“ řekl webu zdroj z prezidentské kanceláře v narážce na každodenní bombardování druhého největšího ukrajinského města.

Zelenského volební období formálně vypršelo v pondělí – do úřadu byl uveden 20. května 2019 a ústava jasně omezuje toto období na pět let. Ale 108. článek dokumentu praví, že prezident vykonává své pravomoci, dokud do úřadu nenastoupí jeho zvolený nástupce.

Před válkou se počítalo, že volby budou 31. března 2024. Sám Zelenskyj ještě loni v létě připouštěl, že volby budou a že se bude ucházet o znovuzvolení. Nakonec ale v listopadu prohlásil, že „teď není čas na volby“, protože teď se vede boj o osud státu a uspořádání voleb od Ukrajiny „očekává pouze Rusko“.

Zelenského slova tehdy zazněla na pozadí konfliktu s generálem Valerijem Zalužným, který se za války stal druhým nejpopulárnějším mužem v zemi, a podle expertů by mohl představovat pro Zelenského soupeře, pokud by vstoupil do politiky. V únoru prezident odvolal Zalužného z funkce hlavního velitele a v květnu ho jmenoval velvyslancem v Londýně.

Většina Ukrajinců chce volby až po válce

Krátce po ruském vpádu Zelenskému důvěřovalo na 90 procent Ukrajinců, nyní je to kolem 60 procent. „I kdyby byly zítra volby, bude to zase on. Teprve na konci války se změní postoje a lidé si budou klást otázky, které si schovávali na dobu míru,“ řekl stanici BBC známý ukrajinský spisovatel Andrij Kurkov, podle něhož je za Zelenského podporou touha po stabilitě.

Šéf Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KIIS) Volodymyr Paniotto připomněl, že téma voleb loni na podzim nastolil exporadce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč svým prohlášením, že by chtěl kandidovat a že by bylo možné volby uspořádat za pomoci aplikace, kterou využívá 90 procent populace. To ale podle sociologa není pravda.

„Danou aplikaci používá jen 56 procent Ukrajinců a uspořádání voleb je naprostá utopie, vždyť by nemohli hlasovat ani vojáci na frontě, ani Ukrajinci, kteří odjeli do ciziny,“ uvedl. V průzkumu KIIS loni v říjnu se 81 procent dotázaných shodlo, že volby budou možné až po válce.

Válka na Ukrajině

Průzkum, podniknutý Razumkovovým střediskem letos v březnu, ukázal, že tři pětiny Ukrajinců jsou proti uspořádání voleb před ukončením války, pro bylo jen 22 procent dotázaných.

Stejný názor vyjadřují západní partneři. Šéf americké diplomacie Antony Blinken tento měsíc v Kyjevě prohlásil, že volby na Ukrajině budou, „až se Ukrajinci shodnou, že to podmínky dovolují“.

„Komentář jakéhokoliv politika k této otázce bude vnímán jako provokace,“ řekl Meduze nejmenovaný opoziční poslanec. „Žádná parlamentní skupina nyní nehovoří o volbách, protože nechce vypadat jako blázen,“ řekl.

Podle dalšího zákonodárce v ukrajinském parlamentu nejsou vlivné síly, které by chtěly vážně zpochybnit legitimitu hlavy státu. „Všechny úvahy v tomto směru jsou jen ruský pokus o destabilizaci,“ usoudil.

Také na ukrajinské scéně se ale najdou kritici prodloužení Zelenského mandátu. Někdejší předseda parlamentu Dmytro Razumkov prohlásil, že až Zelenského pravomoci vyprší, musí je předat šéfovi parlamentu. Ten by pak zůstal úřadujícím prezidentem až do zvolení nové hlavy státu.

Kreml tlačí narativ o nelegitimitě Zelenského

Podle sociologa Antona Hruševského z KIIS se Moskva nyní snaží vnutit do západních myslí myšlenku, že Ukrajina není demokracií. Také politolog Volodymyr Fesenko se domnívá, že „jde o umělý problém“ a že ho „ruské zpravodajské služby využívají k destabilizaci ukrajinského státu“.

Kreml a jeho propagandisté se Zelenského setrvání v úřadu v posledních týdnech hojně věnovali. „Zelenského osud je jednoznačně předurčen a brzy nastane okamžik, kdy mnozí, včetně lidí na Ukrajině, budou pochybovat o jeho legitimitě,“ prohlásil Dmitrij Peskov.

Legitimitu Zelenského zpochybnil i sám vůdce Kremlu, a to v souvislosti s možným budoucím podpisem mírové dohody s Ukrajinou.

„Je to otázkou zejména pro ukrajinský ústavní soud, ale také Rusku na tom záleží. Pokud jde o podepisování dokumentů, měli bychom je v tak klíčové oblasti podepisovat s legitimními orgány,“ uvedl Putin, kvůli jehož dlouhodobému setrvání ve funkci se měnila ruská ústava.

Narativ, že Zelenskyj nyní už není prezidentem, propaguje také Putinův blízký přítel a ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk. „Ukrajina tak ztratila svou státnost. V jejím vedení je cynický bezzákonný muž,“ prohlásil Medvedčuk, jenž žije v Rusku a na Ukrajině je stíhán.

Stanislav Ševčuk, bývalý předseda Ústavního soudu, a Julija Kyryčenková, odbornice na ústavní právo z ukrajinského Centra pro politiku a právní reformu, nicméně odmítají, že by Zelenského legitimita byla ohrožená. „K žádné právní kolizi nedochází a ústava implicitně povoluje i odklad prezidentských voleb,“ řekli listu The Kyiv Independent.

Autoři: ,