Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.
Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku.
Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.
Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil ve Vladivostoku Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.
Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase. Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny.
Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4 000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.
„S prodejem energií nemáme problém“
Putin na fóru také uvedl, že Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin. Poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je podle něho na vzestupu.
Ruský prezident řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo. Myšlenku lídrů Evropské unie zavést cenový strop na ruský plyn pak označil za hloupou. Takový krok by podle něj pouze vedl k dalšímu růstu ceny.
Putin řekl, že Gazprom stojí o dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu a je připraven spolupracovat s jakoukoliv zemí, která projeví zájem. Zprovoznit je tak podle něj stále možné i plynovod Nord Stream 2, i když ruský plyn by měl být primárně určen k podpoře rozvoje Ruské federace.
Ukrajinské obilí si bere jen EU, tvrdí Putin
Putin rovněž varoval před globální potravinovou krizí. Prohlásil, že většina obilí vyváženého z Ukrajiny míří nyní do Evropské unie, nikoli do chudých zemí. „Pokud pomineme Turecko jako zprostředkovatelskou zemi, pak téměř veškeré obilí vyvážené z Ukrajiny nesměřuje do nejchudších rozvíjejících se zemí, ale do zemí Evropské unie,“ uvedl Putin. Do chudých zemí podle něj zamířily pouze dvě z celkem 87 lodí vyvážejících ukrajinské obilí.
Podle údajů OSN ovšem zamířilo do Turecka 32 lodí a do členských zemí EU 30 plavidel z oněch 87. Šest lodí plulo do Egypta a tři lodi do Číny. Mezi další destinace patří mimo jiné Írán, Indie, Libanon, Sudán, Somálsko či Jemen.
Ruský prezident v této souvislosti obvinil Západ z kolonialistického přístupu. „Rozvíjející se země byly prostě opět podvedeny a jsou podváděny i nadále. Je zjevné, že při takovémto přístupu se potravinové problémy ve světě budou pouze zvyšovat,“ řekl Putin. „To může vést k bezprecedentní humanitární katastrofě,“ dodal.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMoskva chce proto podle Putina jednat o úpravě dohody, která vývoz ukrajinského obilí odblokovala. Dohodu zároveň označil za podvod na rozvíjející se země. Úprava by podle něj měla omezit počet zemí, do kterých může ukrajinské obilí směřovat.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak po Putinově projevu prohlásil, že nevidí důvody k revizi dohody o vývozu ukrajinského obilí. Prohlášení přicházející z Ruska označil za „nečekaná“ a „neopodstatněná“. Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj uvedl, že Rusko zatím žádné kroky ke změně dohody nepodniklo.
Export obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře, zastavený po ruské invazi na Ukrajinu, byl obnoven 1. srpna díky dohodám podepsaným Ukrajinou a Ruskem s Tureckem za zprostředkování OSN. Putin uvedl, že Rusko podepsalo dohodu v domnění, že pomůže zmírnit růst cen potravin v rozvíjejících se zemích, ale že z dohody nyní těží bohaté západní státy. Rusko a rozvíjející se země byly tak podle ruského prezidenta touto dohodou podvedeny.
