Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPutin v sobotu zopakoval, že ohledně ruské „zvláštní vojenské operace“ jde vše podle plánu a armáda dodrží své cíle. Těmi podle něj jsou odzbrojení a „denacifikace“ Ukrajiny, která by měla mít neutrální postavení. U zničení vojenské infrastruktury také tvrdil, že ruské jednotky už prakticky zlikvidovaly protivzdušnou obranu protivníka.
Za naprosto správné považuje ruský prezident rozhodnutí neomezovat operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Také se vyjádřil, že sankce ze strany Západu jsou podobné vyhlášení války. Znovu obhajoval invazi s tím, že Moskva musela bránit ruskojazyčné občany na Ukrajině a taky své zájmy.
Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.
„Zelenského vzteklé řeči brání dialogu“
„Rozzlobená vyjádření Zelenského nevzbuzují optimismus ohledně směřování debat o ukončení násilností na Ukrajině,“ řekl Lavrov podle agentury Reuters. Reagoval na to, že ukrajinský prezident v pátek kritizoval Západ za zdrženlivost ohledně uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou.
„Jestli ho tak moc rozčiluje, že NATO nevyslyšelo jeho prosby, proč očekává, že konflikt vyřeší zapojením aliance, a nikoliv pomocí dialogu?,“ ptal se Lavrov. Rusko by podle Putina vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu.
Lavrov dále uvedl, že Kreml se zabývá zprávami z oblasti Mariupolu, podle nichž ukrajinské úřady neumožňují evakuaci obyvatelstva z města humanitárními koridory.
Tu mělo umožnit dopoledne ohlášené příměří, Ukrajinci však hlásili porušování klidu zbraní. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že nikdo humanitární koridory nevyužil, a v souznění s Lavrovovým vyjádřením obvinilo ukrajinské „nacionalisty“ z toho, že oni civilistům brání v odchodu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo. „Nařčení nejsou pravdivá, jde o dezinformace obhajující kriminální jednání ruské armády,“ uvedl resort.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba uvedl, že se nebrání vyjednávání s Lavrovem, pokud bude smysluplné. V sobotu podobně jako Zelenskyj obvinil Severoatlantickou alianci NATO, že se „ohýbá pod ruským tlakem“, když nehodlá zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. „NATO není taková síla, jakou si Ukrajinci zprvu představovali,“ dodal Kuleba.
Kreml se v sobotu vyjádřil k ekonomickým sankcím, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova na ně Rusko odpoví podle svých zájmů. „Neznamená to, že Rusko bylo izolováno. Svět je příliš velký, aby Amerika a Evropa izolovaly jednu zemi, natož tak velkou jako Rusko. Na světě je mnohem víc dalších zemí,“ sdělil Peskov.
Aeroflot poletí jen do Běloruska
Ruské aerolinky Aeroflot mezitím v sobotu oznámily, že od 8. března zruší všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska. K rozhodnutí vedly „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány.
Aeroflot už od nejbližšího pondělí zrušil všechny lety na území Evropské unie, která kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavřela vzdušný prostor pro všechny ruské stroje.
Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija v sobotu doporučila všem ruským leteckým společnostem, které si pronajímají stroje od zahraničních firem, aby od neděle pozastavily lety mimo Rusko a od 8. března i ze zahraničí do Ruska. Kvůli sankcím podle ní hrozí zabavování letadel v cizích zemích.
